A co taková rakovina slinivky, té se nebojíte? Kdo ji chytne, je z 95% nejpozději do roka mrtvý. Nebo s Vámi spadne letadlo. Nebo spadne na Vás. Umřít můžete kdykoli na kdejakou blbost. Možná mi praskne cévka a umu dříve, než dopíšu tento příspěvek. A mám si s tím dělat starosti? Ne? Proč taky? S největší pravděpodobností umřu až někdy po šedesátce. Ale ať už umřu kdykoli, vždy mám jednu velkou útěchu: nejsem to nejdůležitější na světě, takže má smrt nebude zase tak velká ztráta...

Zvykejte si, že to bude v západních zemích součástí běžného života. Není cesty (reálné, humánní, s souladu s našemi hodnotami), jak tomu zabránit.

na vaši otázku: Byl „jen“ mentálně vyšinutý, nebo je to fakt terorismus? je odpověď jednoduchá, viz článek na iDnes- Strůjce londýnského teroru se narodil v Británii... rodilý Brit, nebyl považován za bezprostřední hrozbu.Tedy jinak řečeno normální vyznavač islámu. S rostoucím počtem muslímů v Británii poroste i nebezpečí podobných útoků. Za to si ale může Británie sama.

Milá Alenko, přeji hodně a hooodně bezstarostných dní k Vašim narozeninám.I moje dcera měla 22.3. narozeniny . Před měsícem se mi odstěhovala do Anglie . Jí angličtina vždycky šla. Ale já, se svou povinnou maturitou z ruštiny, s ní těžce válčím. Mám na závěr otázku, spíš na pana Pavla: " Dokážeme, my ženy, nemít strach? Jak na to?" Až najdete odpověď, jsem jedno velké ucho.

Blahopřeji, právě jste se stala nadšenou podporovatelkou teroristů

Přeháním, ale píšu více méně pravdu. Když podobný útok nastane v Londýně každý týden, stejně budete mít o dost větší šanci, že Vás přejede auto, než že Vás sejme terorista. Teroristé chtějí šířit strach. Bohužel se jim to daří. I díky tomu, že lidé jako Vy strachu podléhají a šíří ho dále.

Neberte to jako urážlivou kritiku, chováte se zcela přirozeně. Ale občas je dobré se zamyslet, zda je přirozené za určitých situací správné. Všimněte si, jak se obyvatelé Londýna (samozřejmě, ne všichni) chovali za druhé světové. Dost nepřirozeně.