Sobota 31. října 2020, svátek má Štěpánka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 31. října 2020 Štěpánka

Oblékám Londýn

5. 06. 2020 10:45:00
V karanténě spousta z nás pracovala z domu, se střídavými úspěchy vzdělávala potomstvo, malovala byt, třídila a uklízela, pekla chleba, housky a koláče, a při vynuceném domácím vězení někdy zbyl čas i na nějakého toho koníčka.

Já třeba oprášila háčkování. Začalo to nenápadně, ještě v éře předkoronové, a sice nápadem uháčkovat pro své londýnské školní dětičky košíčky na velikonoční čoko-vajíčka. Moji malí miloušové měly původně dostat takovou tu roztomilou háčkovanou českou slepičku, ale už třicet let jsem jen háčkovač - začátečník, a na crcání se s třiceti slepicema jsem neměla nervy; koneckonců omladinu bylo třeba především virtuálně vzdělávat, a pak až řešit velkochov háčkovaných kuřat. Ta je totiž číst ani psát nenaučí.

Protože jsem najednou poprvé v životě dodržovala pracovní dobu a cesta do práce mi místo obvyklých 45 minut trvala jen pět sekund, měla jsem před sebou volná odpoledne. Takový luxus znám jen z prázdnin, jenže o těch většinou výletujeme, což tentokrát samozřejmě nehrozilo.

Košíčky byly tudíž uháčkované za pár dnů a křížkem vyšité luční kvítí zabralo další týden. Číst nejde pořád, psát se mi nechtělo, mouka se stala nedostatkovým zbožím a zahradničení, které mě též velmi baví, jde bez zahrádky či balkonu provozovat dost těžko. Jednou jsem takhle smutně koukala z okna našeho přízemního bytu a přemýšlela, kdy už ta zatracená karanténa skončí, a přála si mít aspoň nějaký lepší výhled než ten současný na sousedovic přetékající popelnice či hnusné černé patníky u nás před domem. A v tom mě políbila pandemická múza a vnukla mi myšlenku dát těm ošklivým orezlým patníkům nějakou veselou háčkovanou čepičku. Když už nemám výhled na zeleň, budu mít pod okny aspoň barvy!

Choť mé první nainstalované výtvory nejprve zkritizoval, protože to není bezpečné - tu vlnu prý někdo může zapálit, a pak z toho chytne celý dům (evidentně dával při fyzice ještě menší pozor než kdysi já). Já zase čekala, že to někdo buď hned strhne, nebo aspoň zničí. Patníkové pokrývky tam však zůstaly nejen do příštího dne, ale i do dalšího a dalšího, a ani městský úřad, či kdo ty sloupky vlastní, si nestěžoval. Otevřeným oknem k nám začaly doléhat nadšené výkřiky dětských i dospělých obdivovatelů. Manžel se mi pak dokonce přišel omluvit: "Miláčku, promiň, byl jsem skeptický, ale ty jsi stvořila turistikou atrakci!"

Tedy nalijme si čistého vína - ne, že by ty mé výtvory byly zase takové terno, ale ono taky na co pořád koukat, když se kromě jediné procházky za den nemůže nikam chodit? V té době toho ještě mnoho nekvetlo, sousedovic popelnice oku zrovna neladí, a průmyslová zóna, která pokrývá zbytek ulice, estetičností také příliš neoplývá.

Ze začátku jsem si myslela, že tím háčkováním dělám radost jen sobě, ale brzy se ukázalo, že největší radostí je ve skutečnosti dělání radosti někomu jinému. A že to, že někomu svými krátkými a dlouhými sloupky rozjasníte den a odpoutáte pozornost od tragických zpráv, rozhodně stojí za ty hodiny práce a brnící prsty. A tak jsem při internetovém sledování českých krimi seriálů strávila dva týdny velikonočních prázdnin s vlnou a háčkem, a zatímco jsem se stávala televizním detektivem - amatérem, venku přibývaly další a další patníkové pokrývky. Sloupkovému zátiší jsem pak na závěr dala hrdou ceduli se smělým názvem "Venkovní galerie háčkování".

S překvapením jsem pak zjistila, že angličtina má pro podobné podnikání termín yarn bomb nebo též yarnbombing ("bombardování přízí", ) a na Instagramu mají oba hashtagy skoro čtvrt milionu fotek. "Pouliční pletení/háčkování", jak se tomu též říká, je vlastně takové vlněné grafiti, které ovšem nic neničí a je možné ho kdykoli odstranit. Do vlny se oblékají nejen patníky a sloupky, ale třeba také stromy, ploty a zábradlí. Fantazii se meze nekladou, ale respekt k majetku druhých je podmínkou!

Jedenáctý červen je mezinárodním dnem oplétání a organizátoři akce vyzvali všechny vlno-kreativce, aby v ten den rozzářili přízí své okolí. Bude to výzva i pro zlaté české ručičky doma pod Řípem? V Přerově třeba "oblékli" betonový strom...

Autor: Alena Damijo | pátek 5.6.2020 10:45 | karma článku: 25.54 | přečteno: 879x

Další články blogera

Alena Damijo

Co si letos přeješ k Vánocům?

Je sice teprve konec října, ale letošní Vánoce budou nepochybně virtuální a většina nákupů proběhne online. BBC nás už před časem povzbuzovala k včasným objednávkám, abychom nezatížili poštu a nedočkali se dárků až na Valentýna.

27.10.2020 v 10:45 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 342 | Diskuse

Alena Damijo

Britštější než Brit

S blížícím se brexitem a záludným koronáčem, který limituje možnosti cestovat, vyvstala potřeba se po osmnácti letech v Londýně legálně pobritštit. Dost na tom, že každé moje dítě má jiné občanství,

15.9.2020 v 10:45 | Karma článku: 40.88 | Přečteno: 6086 | Diskuse

Alena Damijo

Balení - nejradši bych to zabalila

Jet na dovolenou je bezpochyby nesmírně vzrušující a většina z nás se na letní volno těší už od ledna. Škoda, že se totéž nedá říct i o dovolenkových přípravách typu vyřizování pojištění, dokupování nezbytností a zejména balení.

26.8.2020 v 10:45 | Karma článku: 21.68 | Přečteno: 827 | Diskuse

Alena Damijo

Lekce z letního tábora

Má britská dcera se vrátila nadšená a vysmátá ze svého prvního českého tábora. Obrovský dík všem organizátorům, jako úča si umím představit, co to obnáší, ale dítě má nespočet zážitků na celý život, a ještě se jí zlepšil češtin!

4.8.2020 v 10:45 | Karma článku: 38.10 | Přečteno: 2591 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Gabriela Němčíková

Co teď jako máme dělat? Dyť je všecko zavřené!

V sobotu ráno manžel vstal hodně brzo, bo v pátek nebyl v hospodě, jak jsou teď zavřené. Byl naštvaný, že v pátek nebyl v hospodě a že v sobotu nemůže na fotbal. Taky byl naštvaný, že nám ještě pořád nejde playstation. Poprosila

29.10.2020 v 7:56 | Karma článku: 29.04 | Přečteno: 1110 | Diskuse

Jitka Štanclová

Hlavně nesmí býti smutno...

...natož aby se brečelo! Sice "vypůjčené", ale pravdivé. Hlavní je, že to vždycky platilo, platí a platit bude. Tož tak od nás...

28.10.2020 v 18:57 | Karma článku: 21.21 | Přečteno: 395 | Diskuse

Blanka Veltrubská

Já chudinka malá

Na toulkách Šumavou....Ráno jsem vstávala brzy, chvíli po páté. Chtěla jsem spojit dva úseky a nezůstávat na Modravě. Nocování ve vlhkém údolí kousek od hospod mě moc nelákalo.

28.10.2020 v 8:53 | Karma článku: 12.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Ivana Lance

Regeneron Pharmaceuticals, Inc.

studuje nový koktejl antivirových protilátek. Tento koktejl: Regeneron byl podáván i prezidentu Trumpovi, v době, kdy onemocněl virem Covid-19.

27.10.2020 v 22:47 | Karma článku: 15.57 | Přečteno: 355 | Diskuse

Alena Damijo

Co si letos přeješ k Vánocům?

Je sice teprve konec října, ale letošní Vánoce budou nepochybně virtuální a většina nákupů proběhne online. BBC nás už před časem povzbuzovala k včasným objednávkám, abychom nezatížili poštu a nedočkali se dárků až na Valentýna.

27.10.2020 v 10:45 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 342 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 26.35 Průměrná čtenost 2031

Vždycky jsem milovala knížky a nesnášela cizí jazyky, a tak jsem vystudovala bohemistiku. Bůh má však smysl pro humor: Původně roční aupairský pobyt v Londýně se protáhl na osmnáct let, a aby té jazykové ironie nebylo málo, jsem zástupkyní ředitelky na místní základce a učím číst a psát malá Briťata. 
 

Knižní výplody: 

Anglické listí (Ikar, 2017)
Mé anglické sezony (Ikar, 2018)
Angličan v Česku aneb Czech Me Out (Ikar, 2019)

 

Detaily knih:

https://www.knizniklub.cz/autori/59210-alena-damijo.html

 

Kontakt: damijoa@gmail.com

Najdete na iDNES.cz