Hurá do Walesu!
...v názvu "sníh", jak mi došlo při psaní tohoto článku ("Blesk" a "Postřeh" jsou má prostřední jména.)
Moje vědomosti o Walesu začínaly tím, že tam dobře hrají rugby, že Wales se velšsky řekne Cymru (náhodná informace z historického románu přelouskaného před deseti lety) a končily znalostí, že patronem je svatý David, jehož svátek se slaví prvního března a Velšani v ten den nosí na klopě narcis. Vlastně ještě poznám velšskou vlajku s drakem a vím, že nástupci trůnu je tradičně udílen titul „kníže z Walesu“. Sečteno, podtrženo, znalosti na pětku podtrženou.
V rámci příprav na cestu jsem se rozhodla seznámit se trochu s velštinou, protože mi coby keltský jazyk přišla tajemná a fascinující. Nebudu zapírat, že její psaná podoba ve mně evokovala představy, že staří Keltové kamenem vyryli na odštěpky kůry písmenka a pak s nimi večer u ohně hráli předpotopní Scrabble. Vyhrál ten, kdo vytvořil nejdelší slovo s nejmenším počtem samohlásek. Jen tak si dovedu vysvětlit, že „prosím“ se velšsky řekne os gwelwch yn dda a že druhý nejdelší název místa na světě je právě Walesu a je jím padesátiosmipísmenková vesnice Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch s oficiálním zkráceným názvem Llanfairpwllgwyngyll. Kam se proti tomuhle hrabe náš urputný jazykolam „Třista třicet tři stříbrných stříkaček stříkalo přes tři sta třicet tři stříbrných střech“ či populární diktátový chyták „Víly vily věnce a psi z vily na víly vyli“! (Jinak čistě pro zajímavost prvenství pro nejdelší název místa na světě patří novozélandskému kopci Taumatawhakatangihangakoauauotamateaturipukakapikimaungahoronukupokaiwhenuakitanatahu.)
Ubytovali jsme se v mrňavém univerzitním městečku Bangor, jež může se pochlubit pěkným visutým mostem sanfranciscového stylu přes Menajskou úžinu. Z našeho penzionku byl překrásný výhled na kopce Snowdonie, který však trochu hyzdila šíleně špinavá okna. Doma jsem se však zrovna připravovala na vzácnou návštěvu a hloubkovým úklidem strávila dva ponuré víkendy, a proto mě potěšilo, že někdo je schopný mít ještě zaprasenější okna než já. Ani o vynálezu prachovky se majitelům podniku podle všeho ještě nikdo nezmínil, a tak jsem si v jinak útulném ubytování přišla doslova jako doma.
Naším primárním cílem byl národní park Snowdonia. Moc jsem se těšila, že se po dvou měsících zase ocitnu v hornaté krajině, a mapa navíc slibovala, že pohoří je prošpikováno jezery, jezírky a jezírečky. Hned druhý den jsme proto sedli na autobus, který nás o hodinu později vyplivnul ve vesnici Llanberis u jednoho z největších velšských jezer Llyn Padarn.
Odtud je krásně vidět hora Yr Wyddfa (Snowdon) a kdo není líný tři až čtyři hodiny stoupat, může si užít rozkoš pohledu z výšky 1085 metrů nad mořem do hloubky i do dálky. Na Snowdon se dá ovšem stoupat také v sedě, a to zubačkou, ale proti jejím cenám byly i drahé rakouské alpské dráhy prakticky zadarmo, takže jsme sice nestanuly na vrcholu Walesu, ale zato jsme ušetřili sto liber. Svezly jsme se však na parní mašince, která vede po severní straně jezera a dovoluje si Snowdon také vychytnat, byť jen z dálky a zespodu. Starý dieselák, kde se okénka stahovala dírkami v koženém řemenu, byl i v říjnu plný komárů. Ty jsem na dceřin ustrašený pokyn kompletně vymlátila hřbetem pěsti (noviny ani plácačka nebyly po ruce) a aspoň na chvíli jsem si díky tomu připadala tak drsně jako můj hrdinný manžel, který dokáže flegmaticky zabít vzteklou vosu pouhým palcem pravé ruky.
Kousek nad vesnicí se tyčí zřícenina hradu Dolbadarn. K té manžel (vosobijce, ale nehoral) odmítl lézt, a tak jsme se rozdělili a on se vydal do Národního břidlicového muzea. Jeho fotky starého nářadí a polorozpadlých zrezivělých vagonků vypadaly stejně nudně jako zněl název muzea, ale choť si to moc pochvaloval a horlivě mi pak vyprávěl o těžbě břidlice v místním kraji. Inu, každému po libosti. Já s dcerami jsme se mezitím vydaly nahoru k hradu, kam vedla asi kilometrová cesta lesem, prorostlým zlátnoucím kapradím a propleteným zurčícími potůčky. Jsem Češka, a tak jsem pochopitelně začala okamžitě skenovat půdu a koukat po houbách (jen pár ožraných prašivek), a kromě toho jsem z hluboka dýchala svěží vzduch a opájela své smysly nádhernou přírodou. Jako bych byla doma na Šumavě!
Za vynaložené úsilí jsme se posléze odměnili v místní kavárničce, kde jsem si objednala pocukrovaný „velšský koláček” (picau ar y maen – welsh cake) plněný rozinkami a potřený máslem. Dušička tak měla pokoj, že jsem ochutnala alespoň jednu místní specialitu, a večer jsme proto s klidem mohli jít do číny, neboť tradici bylo učiněno za dost!
Alena Damijo
Jak jsem potkala anglického krále
„Příští středu teda děláme ty pohovory na novou školní účetní, platí to?“ ptám se ředitelky, zatímco listuju diářem. „Jo vidíš, to musíme přesunout, protože jsme byli pozvaní na setkání s vysokým královským hodnostářem."
Alena Damijo
Půl života za Malou louží
Nedávno jsem oslavila své dvacáté přivandrovalečtiny do Anglie. Z tehdejší vyjukané aupairky se stala úča na základce, místo (nuzného) kapesného beru (nuznou) výplatu a stav svobodná, bezdětná se léty proměnil ve vdaná, sdětná.
Alena Damijo
Co je láska?
Jako spousta náctiletých, i já měla v šestnácti pocit, že jsem prakticky expert na vztahy mezi mužem a ženou. Jednak jsem přečetla všechny "Rudolfovky", a pak jsem taky měla sešit s citáty moudrých filozofů, autorů a umělců.
Alena Damijo
Je to jen drobnost, taková maličkost
Možná jsem to slovo jen měla dát do uvozovek. Maličkosti jsou totiž obrovská věc! Koho někdy týral zub, ten rozumí; koho trápí teď, ten při čtení těchto řádků horlivě přikyvuje a na oteklé tváři má bolestí lehce zkroucený úsměv.
Alena Damijo
Kovářova vánoční kobyla
Kovářova kobyla prý chodí bosa. Miluju česká přísloví a vidím v nich hlubokou moudrost věků, ale s tímhle jsem až do nedávna tak úplně nesouhlasila – přece když něco umím, tak tím spíš to udělám doma pro sebe a svou rodinu, ne?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
LB-prodej pozemku pro bydlení v Ruprechticích
Blanická, Liberec - Liberec XIV-Ruprechtice
3 500 000 Kč
- Počet článků 110
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2026x
KNIŽNÍ VÝPLODY:
Anglické listí (2017)
Mé anglické sezony (2018)
Angličan v Česku aneb Czech Me Out (2019)
Češka v Anglii aneb T(r)ipy za všechny prachy (2021)
Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle (2023)
PŘIPRAVUJE SE:
Srdečné pozdravy z Řecka (Ikar, 07/24)
Detaily knih:
https://www.knizniklub.cz/autori/59210-alena-damijo.html
Kontakt: damijoa@gmail.com