Sběratelské vášně je třeba brát vážně!
Už jako malá jsem se vrhla na sbírání mincí a šla jsem na to od podlahy: Hned při první návštěvě Prahy ve věku čtyř let jsem si totiž všimla, že pod pulty obchodů se občas válí nějaký halíř či korunka. A protože dobrá hospodyňka pro pírko i plot přeskočí, nebylo mi zatěžko ohnout svůj čtyřletý hřbet a penízek sebrat. Na konci výletu se potvrdilo, že halíře jsou talíře, a z nasbíraných pěti korun československých mi pak maminka koupila populární socialistickou čokoládu v modrém papíru s obrázkem kravičky a holčičky.
Ve sběru peněz jsem pokračovala i v pozdějším věku, například jsem v zimě spadla na sjezdovce a když jsem vytřela ústa i zrak od sněhu a prokoukla, ukázalo se, že dřepím vedle dvacky. Předloni u moře jsem zase uklouzla na písečné duně a pod nohou se mi zjevila zlatá libra; v londýnském parku jsem pak našla do kostičky složenou dvacetilibrovku a u nás přímo před domem dokonce liber třicet. Onehdá jsem chvátala v horku na rodičák a protože se mi nechtělo čekat na autobus, který měl jet až za deset minut, vzala jsem to zkratkou přes kopec. Horko k zalknutí, mladší dítě kňourá, voda došla, ale v půli kopce se na chodníku jakoby nic opaluje desetilibrovka! To se mi pak jinak rozdýchával zbytek krpálu jakož i fakt, že autobus, do něhož jsem nahoře rudá a bez dechu nasedla, byl přesně ten, na který jsem se pro nedostatek času neobtěžovala čekat dole.
S rozšiřujícími se cestovatelskými zkušenostmi rostla i má touha navštívená místa nějak zdokumentovat, a tak jsem kromě cvakání milionů fotek začala i kupovat v každém místě pohled. Bylo by hezké říci, že jsem si na pohledy pořídila krásnou stylovou krabičku a že jsou abecedně utříděny a krasopisně popsány datem návštěvy, ale pravda je taková, že jsem pohled prostě jen hodila, často i s pytlíkem, do růžové krabice s narozeninovými přáními, jež sídlí pod postelí. Už dvanáct let s tím plánuju něco udělat.
Ale asi z toho nic nebude, protože teď máme už asi rok novou rodinnou vášeň – začali jsme sbírat magnetky z míst, která navštívíme. Taková magnetka je totiž ohromně praktická věc, protože stojí jen pár korun a nemusí se nijak složitě skladovat ani oprašovat, prostě přilne na ledničku. Každé ráno, když si vařím čaj, se tak na chvilku ponořím do vzpomínek a znovu ta místa navštívím, vybavím si jejich atmosféru a usměju se nad prožitými zážitky. Je to prostě taková vzpomínková výkladní skříň.
Sběr magnetek bereme velmi vážně a nevynecháme jedinou příležitost, jak kolekci rozšířit, a proto nejen zamrzí, ale přímo naštve, když člověk navštíví hezké místo, ale vrátí se bez magnetu. Proč třeba chytré lišky neprodávají magnety v lese za Lhotkou? Co na tom, že se člověk vrátí provoněný jehličím, s roztaženým hrudním košíčkem, zdravou barvou, nůší hub, deseti litry borůvek, kelímkem malin a lučním kvítím do vázy, když si pak nemá co připnout na ledničku?
Onehdá zase slibovala předpověď o posledním prodlouženém srpnovém víkendu slunečno a 28 °C, což je v Anglii v této trojkombinaci ekvivalentem zázraku, který se naposledy odehrál roku 1965, a tak jsme se rozhodli sjet se vykoupat do moře. Naším cílem bylo městečko Newhaven, ležící mezi profláklými letovisky Brightonem a Eastbourne (z obou už magnet máme, a tak nemělo cenu tam jezdit), pyšnící se podle Googlu dlouuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuhou pláží a krásným majákem. Majáky miluji, takže nebylo co dál řešit a vyrazili jsme. Ani jsem nebrala chleby na svačinu, protože jsme usoudili, že tradiční hranolky s rybou budou na anglické pláži stylové a bude to taková příjemná tečka za sezónou, no a hlavně se mi fakt nechtělo ty chleby mazat.
První zrada nastala, když se ukázalo, že na pláž je to skoro kilometr a ještě polní cestou vedle jakési fabriky, ale zase tam rostla spousta výtečných ostružin. Začali jsme se ládovat a já vtipně podotkla, že to je náš oběd. Druhá zrada nastala, když se ukázalo, že to žádný vtip nebyl, protože na krásné, dlouhé pláži nebyl jediný stánek s občerstvením, takže o fish and chips se nám mohlo jen zdát. Po dvou hodinách jsme vytrávili ostružiny a sušenky, jež byly původně určeny k odpolední kávičce, o které také nemohla být ani řeč, a hlad nás vehnal do náruče Mekáče v centru města. Jak smutné! Ale aspoň jsem si dala rybí filé v housce, takže tradici bylo (skoro) učiněno za dost.
Ukecala jsem děti, že se ještě půjdeme podívat k tomu majáku, a hlavně někde koupíme magnetku do sbírky. Z Newhaven jezdí trajekty do Francie, je tam úžasná marina, skvělý krámek se zmrzlinou, ba i neplacené veřejné záchodky s neukradeným toaletním papírem, ale na magnet jsme nenarazili ani na jeden! Ani ten blbý pohled nikde neměli! Co na tom, že pláž za majákem byla prostorná a s hospůdkou, a voda čistá tak, že bylo vidět každý kamínek? Co na tom,že nebe bylo bez mráčku, že děti hodiny řádily ve vodě, konec konců i ten pestrobarevný západ slunce na pozadí křídových skal jako taky dobrý... Ale bez té magnetky to byl teda (skoro) zabitý den!
Alena Damijo
Jak jsem potkala anglického krále
„Příští středu teda děláme ty pohovory na novou školní účetní, platí to?“ ptám se ředitelky, zatímco listuju diářem. „Jo vidíš, to musíme přesunout, protože jsme byli pozvaní na setkání s vysokým královským hodnostářem."
Alena Damijo
Půl života za Malou louží
Nedávno jsem oslavila své dvacáté přivandrovalečtiny do Anglie. Z tehdejší vyjukané aupairky se stala úča na základce, místo (nuzného) kapesného beru (nuznou) výplatu a stav svobodná, bezdětná se léty proměnil ve vdaná, sdětná.
Alena Damijo
Co je láska?
Jako spousta náctiletých, i já měla v šestnácti pocit, že jsem prakticky expert na vztahy mezi mužem a ženou. Jednak jsem přečetla všechny "Rudolfovky", a pak jsem taky měla sešit s citáty moudrých filozofů, autorů a umělců.
Alena Damijo
Je to jen drobnost, taková maličkost
Možná jsem to slovo jen měla dát do uvozovek. Maličkosti jsou totiž obrovská věc! Koho někdy týral zub, ten rozumí; koho trápí teď, ten při čtení těchto řádků horlivě přikyvuje a na oteklé tváři má bolestí lehce zkroucený úsměv.
Alena Damijo
Kovářova vánoční kobyla
Kovářova kobyla prý chodí bosa. Miluju česká přísloví a vidím v nich hlubokou moudrost věků, ale s tímhle jsem až do nedávna tak úplně nesouhlasila – přece když něco umím, tak tím spíš to udělám doma pro sebe a svou rodinu, ne?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Danko dostal za nabouraný semafor pokutu a zákaz řízení. A šel zametat
Předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko oznámil, že dostal pokutu 900 eur (zhruba 22...
Největší hrozbou je ruský imperialismus, řekl Lipavský v Budapešti
Český ministr Jan Lipavský na setkání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem uvedl, že...
Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch
Přímý přenos Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Kdo je Matěj Ondřej Havel? Skaut a učitel dějepisu může nahradit Langšádlovou
Za jeho životopis by se nemusel stydět ani Mirek Dušín z legendárních Rychlých šípů. Nástupcem...
Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!
30 uživatelů eMimina mělo možnost otestovat krém na nohy od Manufaktury z kolekce Louka. Pomohl vám na suchou a hrubou pokožku chodidel? Přečtěte...
- Počet článků 110
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2026x
KNIŽNÍ VÝPLODY:
Anglické listí (2017)
Mé anglické sezony (2018)
Angličan v Česku aneb Czech Me Out (2019)
Češka v Anglii aneb T(r)ipy za všechny prachy (2021)
Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle (2023)
PŘIPRAVUJE SE:
Srdečné pozdravy z Řecka (Ikar, 07/24)
Detaily knih:
https://www.knizniklub.cz/autori/59210-alena-damijo.html
Kontakt: damijoa@gmail.com