Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Narozeninové útoky

23. 03. 2017 8:00:00
Pokud slavíte 22. 3. narozeniny (stejně jako já) a žijete přitom nějaký pátek v Lodýně (stejně jako já), bude pro vás včerejšek extra pamětihodný. Žel jsou vzpomínky, bez kterých bych se i obešla... Pocity bezprostředně po útocích?

Zvlášť když jsou to místa, kde se pravidelně pohybujete?

Strach.
Loni Brusel, letos Londýn. Je 15.30 a o útoku se dozvídám od kolegy, který jen hlásí, že nějaký chlap vjel autem na plot Parlamentu, a pak s nožem zaútočil na policistu. Ve čtyři sama vstoupím na prkno s cílem zasurfovat na webových vlnách BBC, a nestačím se divit. Opravuji sešity, nervozně kontroluji zprávy a čekám, až dcera skončí kroužek a budeme v klidu doma; jezdíme totiž narvaným vlakem, a v nich se mi už od prvních útoků roku 2005 svírá žaludek. Je o strach jezdit ve špičce narvaným metrem!

Strach a vztek.
Kdo a proč to udělal? Byl „jen“ mentálně vyšinutý, nebo je to fakt terorismus? Byl to sólo vrah, nebo jen předvoj nějaké organizované skupiny? Radši nemyslet.

Lítost.
Smutek nad zbytečně zmařenými životy, soucit s lidmi, kteří teď truchlí nad ztracenými partnery, sourozenci, dětmi. Dnešek jim navždy změnil život. Soucitíme také s těmi, jejichž nejbližší leží zranění v nemocnicích a třeba bojují o život – ještě že se můžeme modlit!

Výčitky i vděčnost.
Je to tragédie, ale mrtvých mohlo být daleko více. Díky Bohu! Člověk si ale také skoro vyčítá, že cítí úlevu, že on je teď doma v teple a bezpečí (a s dortem!), zatímco jiní prožívají nejtemnější chvíle. Znovu si uvědomuji, že každý den je milost, a to, že se večer vrátíme živí a zdraví domů, není samozřejmost.

Strach – opět.
Od prvních útoků v Paříži bylo celkem jasné, že co se týče Londýna, nejde o to jestli přijde útok, ale spíš kdy. Vyostřená brexitová atmosféra a čerstvé oznámení ze začátku tohoto týdne, že 29. března Británie aktivuje článek 50, na náladě také nedodává. Nikdo neví, co bude, a to je někdy téměř „recept na neštěstí“, jak tvrdí jeden anglický idiom.

Chytré rady.
Ono se lehce řekne, vyhýbej se ranním a večerním dopravním špičkám, nechoď na místa, kde se shromažďuje hodně lidí, obloukem obejdi nákupní centra, zapomeň na kina, divadla, muzea, turistické památky... Ale když člověk žije v metropoli a pracuje v jejím centru, tak je toto všechno prakticky nemožné.

Ale hlavně, to by člověk pak nemohl fakt chodit nikam. A ani dodržování všech těchto bezpečnostních pokynů není zárukou bezpečí. Měla jsem tu pochybnou čest přesvědčit se o tom před pár měsíci, kdy jsem se po obědě vracela poloprázdným vlakem domů, když tu kolem mě prošel podivný chlapík; pár minut na to zaútočil s nožem v ruce na pasažera o pár desítek metrů dál, a pak začal hledat další vhodnou oběť. Útěk o život a skrývání se na záchodcích restaurace naproti nádraží, stejně jako nemožnost dovolat se na (přetíženou) tísňovou linku se uložilo do kategorie vzpomínek, bez kterých bych se docela dobře obešla. A to jsem prosím byla v „bezpečnou“ dobu v „bezpečné“ čtvrti!

Jó, neznáme dne ani hodiny. Každý den je dar. Ale buďte fakt opatrní!

Autor: Alena Damijo | čtvrtek 23.3.2017 8:00 | karma článku: 21.16 | přečteno: 1348x

Další články blogera

Alena Damijo

Proč jsem jen zase pařila?

Černé kruhy pod očima. V hlavě hukot. V puse sucho. Proč jsem to zase táhla až do noci? Proč jen jsem zůstala tak dlouho vzhůru? Hlavně, že jsem se ten den smála kámošce, co pařila s knihou do tří ráno, a pak byla jak praštěná...

23.10.2017 v 11:18 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 512 | Diskuse

Alena Damijo

Hlavně radostně!

Jsem přeučený cynik a pesimista. Jako puboš jsem si myslela, že je fakt vtipné všechno ironicky komentovat; že to ale ne všem připadá zábavné se ukázalo ve chvíli, kdy na mě nejflegmatičtější spolužák vyjel, že tím všechny s*#u.

26.9.2017 v 11:00 | Karma článku: 16.66 | Přečteno: 586 | Diskuse

Alena Damijo

Sběratelské vášně je třeba brát vážně!

Vždycky jsem měla tendence něco sbírat. Nemyslím tím pohlavky nebo koule z matiky, protože jsem se radši než algoritmům věnovala čtení pod lavicí, ale mám samozřejmě na mysli pořádné sběratelské hobby.

1.9.2017 v 10:40 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 413 | Diskuse

Alena Damijo

Z bláta do louže aneb britské léto pod stanem

Hurá, týdenní festival alias rodinná dovolená pod stanem v kouzelném anglickém národním parku New Forest je konečně tady! Organizátor akce navíc už v lednu s úsměvem prorokoval slunečno a teploty neklesající pod 29 °C.

7.8.2017 v 10:30 | Karma článku: 15.62 | Přečteno: 535 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Jak na chlípný chlapy? Naučte se šerm, dámy!

Od mala jsem vyrůstala na vesnici mezi klukama. Holčiček bylo v mém věku poskrovnu, natož aby sdílely moje touhy lézt na stromy, škubat pláňata, chodit na švestky okolo cest. A dlužím klukům dík.

23.10.2017 v 20:55 | Karma článku: 21.43 | Přečteno: 425 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak na stres a deprese?

Ženská existence je občas jako past, žádná vertikála ani transcendentála, jen nekonečná horizontála ubíjejících činností. A pro ženy samoživitelky je to dvojnásobná nálož. Kromě zaměstnání je tu ještě péče o domácnost.

23.10.2017 v 18:41 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 500 | Diskuse

Štěpán Bicera

"Sudokopytníku", jsi poslancem

Jak se to těsně po volbách, dle MF Dnes, ve štábu Pirátů doslova ozvalo, napsat nešlo. Nebylo by to v souladu s kodexem a blog by byl odstraněn. Před volbami poslal zmíněný deník vůdci Pirátů omylem dvakrát stejný dotazník.

23.10.2017 v 13:27 | Karma článku: 28.10 | Přečteno: 960 | Diskuse

Olga Pavlíková

Tyto volby znovu potvrdily, že přímá demokracie je ta nejhorší varianta,

alespoň u nás v Čechách. Stačí, aby jeden z nejméně důvěryhodných osob v zemi lidem pochleboval, sliboval jim, osočoval své kritiky a lid mu dal hlas, téměř třicetiprocentní

23.10.2017 v 12:34 | Karma článku: 25.08 | Přečteno: 1413 | Diskuse

Jakub Moravčík

Jsme národ pštrosů? Věnováno především nevoličům

Píšu sem už velmi málo, ale při konstalaci příležitostí po dlouhé době přináším "hudebně-povolební" blog.

23.10.2017 v 12:06 | Karma článku: 4.79 | Přečteno: 159 | Diskuse
Počet článků 54 Celková karma 14.16 Průměrná čtenost 2095

Vždycky jsem milovala knížky a nesnášela cizí jazyky, a tak jsem vystudovala bohemistiku. Bůh má však smysl pro humor: Původně roční aupairský pobyt v Londýně se protáhl na patnáct let, a aby (jazykové) ironie nebylo málo, učím na prvním stupni anglické základky číst a psát malá Briťata. 

A co se té lásky ke knihám týče - listy z tohoto blogu, a  mnohé další, letos vydal Ikar knižně pod názvem "Anglické listí aneb Coolturní šok".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.