Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Den matek. V březnu. Cože?

15. 03. 2015 20:10:56
Je polovina března a britský Facebook je ověšen všemožnými kytičkami, medvídky, fotkami se snídaní v posteli, a přímo se prohýbá pod statusy s přáním „Vše nejlepší ke Dni matek.“ Proč dneska? ptají se někteří Češi. No jo, Britové, zas musí mít něco extra, remcají jiní krajani.

Takže proč dneska? Ne, nemá to nic do činění s anglickou výstředností (to je ostatně při jejich národní konzervativnosti téměř oxymóron), ale je prostě čtvrtá neděle postní, která v anglikánském církevním kalendáři nese název Mateřská neděle (Mothering Sunday), a ten den se čte verš z listu Galatským, v němž stojí, že nebeský Jeruzalém (myšleno církev) je naší matkou.

Tuto neděli dostávaly mladé ženy a dívky, které pracovaly jako služebné, volno, aby mohly navštívit svou maminku a také „matku církev“. Dívky nesly domů jako dar to, co zrovna místní matka příroda v tuto dobu vytáhne ze země, to jest narcisy, a také marcipánový dort zvaný „simnel cake“. (Lingvistický koutek: Pokud máte pocit, že umíte dobře anglicky, ale nevíte, co je to simnel a internetový překladový slovník hraje mrtvého brouka, vítejte v klubu. Podle chytrého stejdy Googla jde prý zřejmě o slovo z latinského simila znamenající lehká bílá mouka.)

„Lehký, z bílé mouky udělaný“ dort stylu a lá biskupský chlebíček má jednu vrstvu marcipánu uvnitř a druhou nahoře, a je tradičně ozdobený jedenácti marcipánovými koulemi, připomíjacími dvanáct apoštolů mínus Jidáš. Je to také tradiční velikonoční dort, i když se mi zdá poněkud na vymření, neb si nepamatuji, že bych ho někdy v obchodech viděla. Ale budiž! Narcisy však stále žijí a při bohoslužbách v angikánských církvích se tradičně dávají dětem, které je pak předají své mamince. Také moje mladší dcerka mi donesla ze školky narcisku (tímto veřejně děkuji její učitelce, která květiny pro nás mámy koupila ze svých), jen se mé tříleté nezdálo, že je to ještě poupě, a tak ji narvala pod vodovod a snažila se ji násilím rozevřít, což vyústilo nejen ve zlomení křehké květiny, ale také vyplavení koupelny (čímžo jí také veřejně děkuji).

Samozřejmě se ale prodává také spousta jiných květin, markety a květinářství se mohou přetrhnout, neb ve vzduchu cítí tržbu, a dokonce jsem četla, že se v tuto dobu prodá víc flóry než o Valentýnu. Kromě květin je také pak na trhu spousta přáníček, čokolád a kýčovitých plyšáků, jejichž fotky pak zaplavují, stejně jako jeden narcis mojí koupelnu, zdi sociáních sítí. V záplavě proto velice vyniklo obrovské přání, které dodala tříletá dcera mojí kamarádky (respektive její vtipný otec), v němž u roztomilé fotky matky s šeptající holčičkou stálo: „Kdykoliv maminka nenechala svou dceru mít to, co chtěla, dcera jí zašeptala do ucha: Domov důchodců, domov důchodců...“

Jo, není nad to mít vtipné děti, vtipné manžely a suchou podlahu v koupelně. Co víc si matka může přát?

Autor: Alena Damijo | neděle 15.3.2015 20:10 | karma článku: 16.70 | přečteno: 996x

Další články blogera

Alena Damijo

Proč jsem jen zase pařila?

Černé kruhy pod očima. V hlavě hukot. V puse sucho. Proč jsem to zase táhla až do noci? Proč jen jsem zůstala tak dlouho vzhůru? Hlavně, že jsem se ten den smála kámošce, co pařila s knihou do tří ráno, a pak byla jak praštěná...

23.10.2017 v 11:18 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 512 | Diskuse

Alena Damijo

Hlavně radostně!

Jsem přeučený cynik a pesimista. Jako puboš jsem si myslela, že je fakt vtipné všechno ironicky komentovat; že to ale ne všem připadá zábavné se ukázalo ve chvíli, kdy na mě nejflegmatičtější spolužák vyjel, že tím všechny s*#u.

26.9.2017 v 11:00 | Karma článku: 16.66 | Přečteno: 586 | Diskuse

Alena Damijo

Sběratelské vášně je třeba brát vážně!

Vždycky jsem měla tendence něco sbírat. Nemyslím tím pohlavky nebo koule z matiky, protože jsem se radši než algoritmům věnovala čtení pod lavicí, ale mám samozřejmě na mysli pořádné sběratelské hobby.

1.9.2017 v 10:40 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 413 | Diskuse

Alena Damijo

Z bláta do louže aneb britské léto pod stanem

Hurá, týdenní festival alias rodinná dovolená pod stanem v kouzelném anglickém národním parku New Forest je konečně tady! Organizátor akce navíc už v lednu s úsměvem prorokoval slunečno a teploty neklesající pod 29 °C.

7.8.2017 v 10:30 | Karma článku: 15.62 | Přečteno: 535 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Alena Damijo

Proč jsem jen zase pařila?

Černé kruhy pod očima. V hlavě hukot. V puse sucho. Proč jsem to zase táhla až do noci? Proč jen jsem zůstala tak dlouho vzhůru? Hlavně, že jsem se ten den smála kámošce, co pařila s knihou do tří ráno, a pak byla jak praštěná...

23.10.2017 v 11:18 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 512 | Diskuse

Veronika Horáčková

Týden 42 (a všechny ty týdny předtím): Jak být pravý dospělák

Po několika měsících se hlásím s novým příspěvkem, který se mimo jiné věnuje tomu, jak jsem přežila dobrodružnou výpravu do Bosny, snažila se zbavit své sbírky infantilních oděvů a začala vést pravý dospělácký život.

22.10.2017 v 18:40 | Karma článku: 6.53 | Přečteno: 177 | Diskuse

Jana Slaninová

"Slečno, na tý fotce s motorovkou vypadáte jako vrah!"

"Jeden by se vás vážně lek!" vece onen chlapík s vytřeštěnými zraky. "Drzoune!" Uíííááávrůům! Říz, fik a hotovo. Žádný pindy ohledvá motorovky. Rozhostilo se ticho. Takové, že by se dalo krájet.

22.10.2017 v 14:23 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 505 | Diskuse

Edna Nová

Nesnesitelně lehký život třicátníků

Některé problémy jsou úsměvné, jiné smutné, další tragické. Jak žije ta „zlatá mládež“ v okamžiku, kdy už by měla být dospělá?

22.10.2017 v 12:22 | Karma článku: 30.27 | Přečteno: 1902 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

A co na to ti druzí

Moc ráda bych... Ale co by na to řekli ostatní? Také se vám stává, že vám tahle jednoduchá otázka brání žít tak, jak byste si opravdu přáli? A je to skutečně nutné?

22.10.2017 v 12:16 | Karma článku: 9.18 | Přečteno: 271 | Diskuse
Počet článků 54 Celková karma 14.16 Průměrná čtenost 2095

Vždycky jsem milovala knížky a nesnášela cizí jazyky, a tak jsem vystudovala bohemistiku. Bůh má však smysl pro humor: Původně roční aupairský pobyt v Londýně se protáhl na patnáct let, a aby (jazykové) ironie nebylo málo, učím na prvním stupni anglické základky číst a psát malá Briťata. 

A co se té lásky ke knihám týče - listy z tohoto blogu, a  mnohé další, letos vydal Ikar knižně pod názvem "Anglické listí aneb Coolturní šok".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.