Lidé, nejezte narcisy!
BBC dále uvádí, že loni bylo zaznamenáno celých 27 případů otravy narcisy, což je v 64,1 milionové populaci jistě nezanedbatelné číslo, a stojí proto za varování zbytku populace. O závažnosti zprávy svědčí fakt, že k nedělnímu večeru byla sdílena 43 738x (troufám si však s lehkou dávkou cynismu tvrdit, že nemálo čtenářů ji sdílelo – stejně jako já – jen coby sranda zprávu).
Na druhou stranu, už téměř dvanáct let mě zde v Británii fascinuje, kolik lidí nerozezná základní rostliny a kolik dětí nastoupí do základní školy, aniž by mělo tušení, jaký je rozdíl mezi sedmikráskou a pampeliškou. Radši ani nevzpomínám, kolikrát jsem jen apelovala na děti, aby na školním hřišti nelítaly po rašících narcisech (po sobotní sprše z BBC si ovšem gratuluju, že je žáčci jen zadupávali do země, ale nejedli), a snažila se v nich lásku k přírodě probudit tím, že jsem je na přáníčka ke Dni matek fotografovala s kyticí narcisů v ruce. Nebudu předstírat, že mé pedagogické působení dopadlo lépe, než podupané narcisy.
Potom přišla rána téměř egyptská, která by se dala nejvýstižnějí nazvat „Jó, třešně zrály“. Totiž tak. Máme na školním hřišti nádhernou, košatou třešeň. Každé jaro je obsypaná bílými kvítky s nádechem do růžova, které když odkvetou a opadají, získají děti pocit, že nasněžilo – taková je pod tím stromem prachová peřina. No a před pár lety se zadařilo, a přes množství květů nebyly ani vidět větve. A pak jó, třesně zrály, sladký třesně zrály, a dál to bylo tak, že jednou o přestávce měla dozor česká učitelka (ano, to jako já), která prostě jednu větev ohnula a začala tou sladkou nádherou krmit sebe i děti. Některé z počátku odmítaly, protože tvrdily, že paní asistentka z vedlejší třídy jim říkala, že ty jedovaté bobule jíst nesmí, ba že na ně nesmí ani sahat (pár červivých třešní se válelo po zemi). Vysvětlila jsem, že toto jsou třešně, a že ty se jíst mohou, a pár jich demonstrativně sdědla. Děti, přesvědčené tím, že učitelka přežila, se nedaly dvakrát pobízet, a česání stromu se stalo hitem přestávky.
Samozřejmě mi to nedalo, abych se asistentky nezeptala, jestli opravdu nevěděla, že se jedná o třešeň, nebo jenom tak plkala, načež se ukázalo, že na celém stupni sdílí přesvědčení, že se jedná o jedovaté bobule, úplně všichni. Druhý den jsem přistihla vedoucí našeho stupně spolu se zástupkyní ředitele, jak pod košatým stromem náruživě diskutují o tom, jestli se opravdu jedná o třešně. „Hit přestávky“ zachránil až školník, který potvrdil, že to třešeň vážně je, a děti se pak pod mým vedením mohly učit třešňovým dovednostem vyššího stupně, totiž vyplivování pecky na cíl. (Na obhajobu kolegyň třeba dodat, že obě pocházejí ze severních částí Británie, kde se s bídou daří snad už jen mechům a lišejníkům, a dá se proto do jisté míry pochopit, že třešně znají jen chemicky ošetřené v plastových krabičkách v obchodech.)
Letos se ve mně opět probudil Komenský, i rozhodla jsem se, že děti zase přivzdělám v botanice. Na britských školách je běžné, že děti pracují ve skupinkách, a ty mají často nudná jména barev či matematických tvarů. Ne tak u nás, my máme od nynějška skupinu zvonků, narcisů, macešek, prvosenek či tulipánů. Každé dítě samozřejmě nafáslo na klopu školní mikiny obrázek se svou květinkou. Navíc jsem nelenila, živé exempláře květin nakoupila v supermarketu (nechci žalovat, ale narcisy byly vedle regálů se zeleninou) a s dětmi jsme je slavnostně zasázeli. První úspěchy se dostavují – tuhle za mnou o přestávce přilítl s očima na vrch hlavy chlapeček – cizinec, a lámanou angličtinou mi sdělil, že pod keři raší narcisy.
Vzdělání je skutečně mocné. Nenechme si tedy otrávit nastávající jaro, přátelé!
Alena Damijo
Jak jsem potkala anglického krále
„Příští středu teda děláme ty pohovory na novou školní účetní, platí to?“ ptám se ředitelky, zatímco listuju diářem. „Jo vidíš, to musíme přesunout, protože jsme byli pozvaní na setkání s vysokým královským hodnostářem."
Alena Damijo
Půl života za Malou louží
Nedávno jsem oslavila své dvacáté přivandrovalečtiny do Anglie. Z tehdejší vyjukané aupairky se stala úča na základce, místo (nuzného) kapesného beru (nuznou) výplatu a stav svobodná, bezdětná se léty proměnil ve vdaná, sdětná.
Alena Damijo
Co je láska?
Jako spousta náctiletých, i já měla v šestnácti pocit, že jsem prakticky expert na vztahy mezi mužem a ženou. Jednak jsem přečetla všechny "Rudolfovky", a pak jsem taky měla sešit s citáty moudrých filozofů, autorů a umělců.
Alena Damijo
Je to jen drobnost, taková maličkost
Možná jsem to slovo jen měla dát do uvozovek. Maličkosti jsou totiž obrovská věc! Koho někdy týral zub, ten rozumí; koho trápí teď, ten při čtení těchto řádků horlivě přikyvuje a na oteklé tváři má bolestí lehce zkroucený úsměv.
Alena Damijo
Kovářova vánoční kobyla
Kovářova kobyla prý chodí bosa. Miluju česká přísloví a vidím v nich hlubokou moudrost věků, ale s tímhle jsem až do nedávna tak úplně nesouhlasila – přece když něco umím, tak tím spíš to udělám doma pro sebe a svou rodinu, ne?
Alena Damijo
Ha! Covid! Přišel nezván, nevítán
...domácnost mou otočil a mě tím vytočil! Po více než roce a půl pandemie jsem takto "mrazíkovsky" mohla poprvé zavřeštět i já. Byl pátek ráno, už jsme s dcerkou skoro připravené vyrazit do školy, a zatímco se dítě zubí,...
Alena Damijo
Být stále mlád
Nedávno jsem narazila na článek s titulkem „šik po čtyřicítce“. Ani nevím, o čem byl – jen ten název totiž zvednul ze židle mě i mé čtyři křížky, páč to znělo jako „i stará rašple se ještě může zatřpytit."
Alena Damijo
Halloween? Ne, děkuju
Anglie potemněla, a kam se oko podívá, tam svítí vydlabaná dýně, visí přerostlý pavouk a nebo straší zlý duch či ohyzdná čarodějnice. Přichází totiž noc děsů – Halloween, dlouho očekávaná zábava mladých věkem i duchem!
Alena Damijo
Jak být dobrým "školním rodičem"
Každý z nás chce pro své dítko to nejlepší a touží být nejúžasnějším rodičem pod sluncem. Ale uvědomujeme si, že ne každý takový milující rodič je zároveň skvělým „školním rodičem“? My učitelé bychom mohli vyprávět...
Alena Damijo
Co děláš na letišti?
Jak je možné, že už je konec prázdnin, když teprve nedávno začaly? (Být to školní rok, tak je teprve druhý týden a čas se vleče jak hlemýžď na písku.) Tak se pochlubte, kdo byl letos odvážný a cestoval do zahraničí? Adrenalin, že?
Alena Damijo
Pohodový (?) rodinný výletík
Je jaro, anglické lesíky zfialověly záplavou zvonečků, a my vyrazili mezi stromy nadýchat se bio kyslíku a uvrat tradiční rodinný snímek s kobercem flóry. Usměvavá fotka zalitá sluncem evokuje poetické zdání pohodového výletíku,
Alena Damijo
Služebníček, Vaše Veličenstvo!
Po osmnácti letech v Anglii jsem se stala britským občanem. Jsem sice chudší o víc než čtyřicet tisíc korun, ale zato bohatší o půl království. A to je jistě k nezaplacení! (Aspoň do doby, než přijde další hypoteční splátka...)
Alena Damijo
Rok 2020 neodepíšu
Všichni tvrdí, jak byl tento rok úděsný, a spousta lidí říká, že ho ani nebude „počítat“ a odepíše jej jako ztrátový. Jestli mě však rok 2020 něco naučil, tak je to především pravdivost tvrzení, že když nejde o život, jde o bobek.
Alena Damijo
Narození Páně v londýnské základní škole
Anglické základky mají dlouholetou tradici dětských vánočních her o narození Krista, kterou letos poprvé ohrozil až nechvalně proslulý Covid. V naší londýnské škole se na představení spojují malí předškoláci s "velkými" prvňáky,
Alena Damijo
Co si letos přeješ k Vánocům?
Je sice teprve konec října, ale letošní Vánoce budou nepochybně virtuální a většina nákupů proběhne online. BBC nás už před časem povzbuzovala k včasným objednávkám, abychom nezatížili poštu a nedočkali se dárků až na Valentýna.
Alena Damijo
Britštější než Brit
S blížícím se brexitem a záludným koronáčem, který limituje možnosti cestovat, vyvstala potřeba se po osmnácti letech v Londýně legálně pobritštit. Dost na tom, že každé moje dítě má jiné občanství,
Alena Damijo
Balení - nejradši bych to zabalila
Jet na dovolenou je bezpochyby nesmírně vzrušující a většina z nás se na letní volno těší už od ledna. Škoda, že se totéž nedá říct i o dovolenkových přípravách typu vyřizování pojištění, dokupování nezbytností a zejména balení.
Alena Damijo
Lekce z letního tábora
Má britská dcera se vrátila nadšená a vysmátá ze svého prvního českého tábora. Obrovský dík všem organizátorům, jako úča si umím představit, co to obnáší, ale dítě má nespočet zážitků na celý život, a ještě se jí zlepšil češtin!
Alena Damijo
Oblékám Londýn
V karanténě spousta z nás pracovala z domu, se střídavými úspěchy vzdělávala potomstvo, malovala byt, třídila a uklízela, pekla chleba, housky a koláče, a při vynuceném domácím vězení někdy zbyl čas i na nějakého toho koníčka.
Alena Damijo
Stoletý stařík, který (náhodou) vybral miliony pro charitu
Na konci dubna oslaví válečný veterán kapitán Tom Moore sté narozeniny. Ano, sté. To už je důvod k pořádné oslavě! Ta ale pochopitelně nebude, protože korona,a tak kapitán dostal jiný nápad – využít své století k benefiční akci,
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 110
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2026x
KNIŽNÍ VÝPLODY:
Anglické listí (2017)
Mé anglické sezony (2018)
Angličan v Česku aneb Czech Me Out (2019)
Češka v Anglii aneb T(r)ipy za všechny prachy (2021)
Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle (2023)
PŘIPRAVUJE SE:
Srdečné pozdravy z Řecka (Ikar, 07/24)
Detaily knih:
https://www.knizniklub.cz/autori/59210-alena-damijo.html
Kontakt: damijoa@gmail.com