Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Stěhování národů aneb Kulový blesk po anglicku

V našem 2kk jsme si coby čtyřčlenná rodina, sestavující ze tří různých národností, žili šťastně a spokojeně až do podzimu loňského roku, kdy majitel byt hodil na prodej, načež nám pošťák hodil do schránky dopis, 

 

že je na čase zvednout kotvy.

Nemám nic proti dobrodružství, koneckonců chodila jsem do skauta, čelta Foglarovky, snila o chatě v jezerní kotlině a ve dvaceti strávila pár měsíců na Ukrajině a pak se s pár dolary v kapse přeplavila lodí z Oděsy do Haify. Ovšem dobrodružství mají mít svá meze, a člověk pak má mít možnost vrátit se do tepla domova. Dobrodružství hledání tepla domova s dvěma malými dětmi na krku není žůžo dobrodrůžo, ale prominutím vopruz. 

Když už to vypadalo, že byt za slušnou cenu, který by měl základy někde blízko trasy metra, které vede do našich zaměstnání, asi neexistuje, přišel v lednu další dopis, žádající, abychom se vystěhovali do měsíce. Do věci se rázně vložil choť, a poté, co jsme se ujistili, že taková žádost je nelegální, manžel s majitelem domluvil, že se odstěhujeme za dva a půl týdne, a ještě se podivoval, že se tvářím nejen nervózně, ale lehce podrážděně. Ani deset let manželství nestačí k tomu, aby člověk partnera dokonale poznal!

 

(Pauza na uklidnění při vzpomínce na manželovo diplomatické jednání.)

 

V hodině dvanácté nás zachránila moc milá paní z jakéhosi bytového družstva, která projevila pro naši situaci maximální pochopení, a nabídla nám dva byty, jež ještě ani nebyly inzerovány. Kývly jsme na úžasné 2+1, co se navíc zrovna renovovalo, a nabízeli jej za částku téměř směšnou. Renovace se trochu protáhla, ale po několika týdnech (majitel našeho bytu bez problémů čekal) nám paní oznámila, že vše je hotovo a můžeme se v sobotu stěhovat, že jen stačí zajít k nim do kanclu a s jejím kolegou podepsat smlouvu. Ten den jsme sbalili většinu bytu, objednali stěhovací vůz, zajistili hlídání dětí a těšili se, že zase budeme bydlet jako lidé, a ne jako kočovníci.

K podepsání smlouvy, jež mělo být dvacet dva hodin před stěhováním pouhou formalitkou, však nedošlo. Pán v saku nám sdělil, že coby čtyřčlenná rodina bychom byli v tomto velkém 2+1 ze zákonného hlediska „přelidněni“, a že si to jako společnost nemohou vzít na svědomí, neb by se mohli dostat do konfliktu s bytovým odborem. A že je mu to nesmírně líto. Chvíli jsem přemýšlela, jestli mám mít radost, že se zákon tak pěkně stará o můj osobní prostor, nicméně převážil pocit, že jestli chci žít jako sardinanka, tak je to snad jenom moje věc. Nakrásně když je tento byt stokrát větší než náš původní.

 

(Kávová pauza na uklidněnou při vzpomínce na zákony, jež tak starostlivě střeží můj osobní prostor.)

 

Takže ze stěhování sešlo a opět jsme se octli v pozici mrtvého brouka na suché větvi. Druhý den jsme místo stěhování opět obtelefonovávali realitky a byli jsme se podívat na pár bytů. Jako první nás přivítala příšerně špinavá černá díra, kde bychom nebydleli, ani kdyby nás za to platili, kdežto to druhé byl velmi pěkný, světlý, prostorný byteček v sousední části Londýna –  jenže ta cena tomu také odpovídala. Poptali jsme se na slevičku, ale protože jsme chtěli slevu zadarmo, utřeli jsme hubu.

Došlo k lámání chleba, a my jsme usoudili, že je čas utáhnout opasky a zaplatit plnou sumu, a za čtrnáct dní jsme cinkali klíči a volali tomu samému stěhováku, kterého jsme předtím s nabídkou odškodného odřekli.

Den D byl stanoven na MDŽ, což byla ovšem pouhá shoda okolností. Ale i naše okolnosti byly zajímavé –  manžel byl po noční a mezi krabicemi, v nichž byl zabalen domov, naspal pouhé tři hodinky. Já zas den předtím jela na školní výlet do Wembley Areny a musela vstávat v půl páté, a protože desetimilionové město země G8 takhle brzy ráno nefunguje, prošla jsem se do školy přes půl Londýna pěšky. Kromě třiceti desetiletých dětí (cestou blili jen dva) jsem ještě měla na starost kontakt s BBC. Tato zpravodajská stanice totiž zavolala den předtím k nám do školy, že chtějí o charitativním koncertu, na který  jsme jeli, natočit reportáž, a vybrali si k tomu nás. (Nebudu vás unavovat detaily, jak jsem si esemeskovala s moderátorkou večerních zpráv, jak jsme seděli v prní řadě, jak koncert navštívil kromě dalších celebrit i Princ Harry a jak osobně zmínil práci naší školy, a jak jsme pak byli v hlavních zprávách – btw pro zájemce o autogram - až na letišti, na Ruzyň přilétám dnes o půlnoci.) Prostě byl to tzv. záhulový den, a pak jsem doma ještě do půlnoci balila. Rovněž batole nechápalo, že v jejím věku už má spát celou noc a nebudit znavenou matku nesmyslným křičením ze sna či čuráním do postele.

Stěhovák (říkejme mu třeba Dan, protože tak se jmenoval) byl objednaný na poledne. Když jsem mu v půl jedné nesměle telefonovala, sdělil mi tónem a přízvukem, který naznačoval, že já mám sice hodinky, ale on čas, že brzy přijedou. Ve čtvrt na dvě zastavila před domem mini-dodávka, a já málem spadla pod již sbalený stůl. S tímhle autem pojedeme tak nejmíň desetkrát! Dan vešel rozvážným krokem dovnitř, pak se v údivu zastavil nad pidi hromadou věcí (byla jsem nesmírně hrdá, jak jsme dokázali proházet, procharitovat a tříděním se zbavit nejmíň tuny krámů), a pravil: „Tý jó, to je věcííí!“

Poté se podivil, že jsme nerozebrali postele, přestože nám jasně řekl, že to máme udělat, a když jsme namítli, že nám to nešlo, povýšeně se usmál, řekl, že to je prece jen osm šroubků, a ať mu podáme klíč. Po pár minutách se přestal povýšeně usmívat, po dalších deseti předal klíč kolegovi, a pak i s chotěm onu postel dvacet minut vytáčeli kolem dvou rohů. (Pak jsme našli náhradní klíč a šlo to raz, dva.)

Danovi jsem odpustila jeho komentáře poté, co jsem objevila, že je majitelem tvz. Tetris dovedností, tj. že stejně jako v této legendární hře dokáže nacpat jednu věc vedle druhé a využít kdejakou skulinku. Auto jelo jenom dvakrát, a jediné, co se do něj nevešlo, byl nočník a kočárek.

Tušila jsem, že chlapi náklad vyloží systémem padni kam padni a budou ignorovat, že tahle krabice má jít do obýváku a tahle do ložnice. Skutečnost předčila mé očekávání a v novém bytě byla sotva vidět pěkná plovoucí podlaha. Sešroubovali jsme postele, neb manžel musel opět do práce. Dcery se zatím bavily kreslením (batole našlo fix na textil, kterým počmárala nový stůl nového majitele a božíhodový svetr starší sestry) a nemístnými dotazy typu kde mám penál či kde je pyžamo.

Vybalovali jsme asi pět dnů, tj. pět večerů; člověk taky přitom musel chodit do práce. Zhubla jsem o kilo a dostala osypky při pohledu na krabici či právě projíždějící stěhovací vůz. Ale stálo to za to. Naše rozlehlé 3+1 je bezvadné – suché, bez plísně a bez koberců prolezlých roztoči, na něž je půl rodiny alergických. Pak se také nachází pět minut od nádraží, vedle přírodní rezervace, jež poskytuje ukázkový výhled z kuchyně. Zvlášť teď na jaře je to doslova pastva pro oči. Ale hlavně – celá jedna stěna v obýváku jsou prosklené dveře na zahrádku. Děti se venčí, aniž bych musela vytáhnout paty z domu. To byl vždycky můj sen!

No nic, konec chvalozpěvů, musím končit – je čas zapnout krb a objednat gril. Venkovu v centru Londýna nazdar! 

Autor: Alena Damijo | středa 9.4.2014 10:30 | karma článku: 20,85 | přečteno: 1563x
  • Další články autora

Alena Damijo

Jak jsem potkala anglického krále

„Příští středu teda děláme ty pohovory na novou školní účetní, platí to?“ ptám se ředitelky, zatímco listuju diářem. „Jo vidíš, to musíme přesunout, protože jsme byli pozvaní na setkání s vysokým královským hodnostářem."

29.3.2023 v 10:30 | Karma: 32,93 | Přečteno: 3100x | Diskuse| Společnost

Alena Damijo

Půl života za Malou louží

Nedávno jsem oslavila své dvacáté přivandrovalečtiny do Anglie. Z tehdejší vyjukané aupairky se stala úča na základce, místo (nuzného) kapesného beru (nuznou) výplatu a stav svobodná, bezdětná se léty proměnil ve vdaná, sdětná.

6.9.2022 v 10:45 | Karma: 30,09 | Přečteno: 1062x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Co je láska?

Jako spousta náctiletých, i já měla v šestnácti pocit, že jsem prakticky expert na vztahy mezi mužem a ženou. Jednak jsem přečetla všechny "Rudolfovky", a pak jsem taky měla sešit s citáty moudrých filozofů, autorů a umělců.

14.2.2022 v 10:45 | Karma: 25,87 | Přečteno: 781x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Je to jen drobnost, taková maličkost

Možná jsem to slovo jen měla dát do uvozovek. Maličkosti jsou totiž obrovská věc! Koho někdy týral zub, ten rozumí; koho trápí teď, ten při čtení těchto řádků horlivě přikyvuje a na oteklé tváři má bolestí lehce zkroucený úsměv.

18.1.2022 v 10:45 | Karma: 24,06 | Přečteno: 669x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Kovářova vánoční kobyla

Kovářova kobyla prý chodí bosa. Miluju česká přísloví a vidím v nich hlubokou moudrost věků, ale s tímhle jsem až do nedávna tak úplně nesouhlasila – přece když něco umím, tak tím spíš to udělám doma pro sebe a svou rodinu, ne?

14.12.2021 v 10:45 | Karma: 22,62 | Přečteno: 563x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Ha! Covid! Přišel nezván, nevítán

...domácnost mou otočil a mě tím vytočil! Po více než roce a půl pandemie jsem takto "mrazíkovsky" mohla poprvé zavřeštět i já. Byl pátek ráno, už jsme s dcerkou skoro připravené vyrazit do školy, a zatímco se dítě zubí,...

2.12.2021 v 10:45 | Karma: 25,96 | Přečteno: 943x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Být stále mlád

Nedávno jsem narazila na článek s titulkem „šik po čtyřicítce“. Ani nevím, o čem byl – jen ten název totiž zvednul ze židle mě i mé čtyři křížky, páč to znělo jako „i stará rašple se ještě může zatřpytit."

18.11.2021 v 10:45 | Karma: 28,18 | Přečteno: 925x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Halloween? Ne, děkuju

Anglie potemněla, a kam se oko podívá, tam svítí vydlabaná dýně, visí přerostlý pavouk a nebo straší zlý duch či ohyzdná čarodějnice. Přichází totiž noc děsů – Halloween, dlouho očekávaná zábava mladých věkem i duchem!

27.10.2021 v 10:45 | Karma: 24,00 | Přečteno: 776x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Jak být dobrým "školním rodičem"

Každý z nás chce pro své dítko to nejlepší a touží být nejúžasnějším rodičem pod sluncem. Ale uvědomujeme si, že ne každý takový milující rodič je zároveň skvělým „školním rodičem“? My učitelé bychom mohli vyprávět...

17.9.2021 v 10:45 | Karma: 25,49 | Přečteno: 776x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Co děláš na letišti?

Jak je možné, že už je konec prázdnin, když teprve nedávno začaly? (Být to školní rok, tak je teprve druhý týden a čas se vleče jak hlemýžď na písku.) Tak se pochlubte, kdo byl letos odvážný a cestoval do zahraničí? Adrenalin, že?

31.8.2021 v 10:45 | Karma: 21,06 | Přečteno: 693x | Diskuse| Cestování

Alena Damijo

Pohodový (?) rodinný výletík

Je jaro, anglické lesíky zfialověly záplavou zvonečků, a my vyrazili mezi stromy nadýchat se bio kyslíku a uvrat tradiční rodinný snímek s kobercem flóry. Usměvavá fotka zalitá sluncem evokuje poetické zdání pohodového výletíku,

11.5.2021 v 10:45 | Karma: 24,34 | Přečteno: 533x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Služebníček, Vaše Veličenstvo!

Po osmnácti letech v Anglii jsem se stala britským občanem. Jsem sice chudší o víc než čtyřicet tisíc korun, ale zato bohatší o půl království. A to je jistě k nezaplacení! (Aspoň do doby, než přijde další hypoteční splátka...)

16.4.2021 v 12:22 | Karma: 28,45 | Přečteno: 1084x | Diskuse| Cestování

Alena Damijo

Rok 2020 neodepíšu

Všichni tvrdí, jak byl tento rok úděsný, a spousta lidí říká, že ho ani nebude „počítat“ a odepíše jej jako ztrátový. Jestli mě však rok 2020 něco naučil, tak je to především pravdivost tvrzení, že když nejde o život, jde o bobek.

29.12.2020 v 10:30 | Karma: 24,67 | Přečteno: 590x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Narození Páně v londýnské základní škole

Anglické základky mají dlouholetou tradici dětských vánočních her o narození Krista, kterou letos poprvé ohrozil až nechvalně proslulý Covid. V naší londýnské škole se na představení spojují malí předškoláci s "velkými" prvňáky,

18.12.2020 v 10:30 | Karma: 27,52 | Přečteno: 1084x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Co si letos přeješ k Vánocům?

Je sice teprve konec října, ale letošní Vánoce budou nepochybně virtuální a většina nákupů proběhne online. BBC nás už před časem povzbuzovala k včasným objednávkám, abychom nezatížili poštu a nedočkali se dárků až na Valentýna.

27.10.2020 v 10:45 | Karma: 21,29 | Přečteno: 562x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Britštější než Brit

S blížícím se brexitem a záludným koronáčem, který limituje možnosti cestovat, vyvstala potřeba se po osmnácti letech v Londýně legálně pobritštit. Dost na tom, že každé moje dítě má jiné občanství,

15.9.2020 v 10:45 | Karma: 41,24 | Přečteno: 6384x | Diskuse| Cestování

Alena Damijo

Balení - nejradši bych to zabalila

Jet na dovolenou je bezpochyby nesmírně vzrušující a většina z nás se na letní volno těší už od ledna. Škoda, že se totéž nedá říct i o dovolenkových přípravách typu vyřizování pojištění, dokupování nezbytností a zejména balení.

26.8.2020 v 10:45 | Karma: 23,35 | Přečteno: 935x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Lekce z letního tábora

Má britská dcera se vrátila nadšená a vysmátá ze svého prvního českého tábora. Obrovský dík všem organizátorům, jako úča si umím představit, co to obnáší, ale dítě má nespočet zážitků na celý život, a ještě se jí zlepšil češtin!

4.8.2020 v 10:45 | Karma: 38,49 | Přečteno: 2712x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Oblékám Londýn

V karanténě spousta z nás pracovala z domu, se střídavými úspěchy vzdělávala potomstvo, malovala byt, třídila a uklízela, pekla chleba, housky a koláče, a při vynuceném domácím vězení někdy zbyl čas i na nějakého toho koníčka.

5.6.2020 v 10:45 | Karma: 26,81 | Přečteno: 986x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Stoletý stařík, který (náhodou) vybral miliony pro charitu

Na konci dubna oslaví válečný veterán kapitán Tom Moore sté narozeniny. Ano, sté. To už je důvod k pořádné oslavě! Ta ale pochopitelně nebude, protože korona,a tak kapitán dostal jiný nápad – využít své století k benefiční akci,

16.4.2020 v 11:16 | Karma: 23,11 | Přečteno: 775x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 110
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2026x
Vždycky jsem milovala knížky a nesnášela cizí jazyky, a tak jsem vystudovala bohemistiku. Bůh má však smysl pro humor: Původně roční aupairský pobyt v Londýně se protáhl na víc než dvacet let, a aby té jazykové ironie nebylo málo, jsem zástupkyní ředitelky na místní základce a učím číst a psát malá Briťata. 
 

KNIŽNÍ VÝPLODY: 

Anglické listí (2017)
Mé anglické sezony (2018)
Angličan v Česku aneb Czech Me Out (2019)
Češka v Anglii aneb T(r)ipy za všechny prachy (2021)
Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle (2023)

PŘIPRAVUJE SE:
Srdečné pozdravy z Řecka (Ikar, 07/24) 

Detaily knih:

https://www.knizniklub.cz/autori/59210-alena-damijo.html

 

Kontakt: damijoa@gmail.com