Šťastné a bezstarostné Vánoce!

11. 12. 2017 11:12:17
Asi stárnu. Tedy stárnu určitě, ale zároveň se tím vyvíjí i můj vztah k Vánocům. Jako malá jsem se samozřejmě nejvíc těšila na dárky, pak na tekutou kolekci zdobící stromek, potom na dárky, no a v neposlední řadě taky na dárky.

Bylo fajn, když nasněžilo, protože jsme mohli jít sáňkovat, a tím pádem ten Štědrý den rychleji utekl, a konečně tu byl onen vytoužený večer (a s ním ty dárky).

Kdysi dávno jsem četla ve vzpomínkách Josefa Lady, že on jako kluk nemiloval Vánoce pro to, co dostal, protože v těch časech stejně nebyly nadílky běžné, ale pro jejich krásnou atmosféru. Tehdy jsem tomu rozuměla hlavou, ale ne srdcem, a říkala si, že to je sice hezké, ale bez těch zabalených krabic pod stromečkem tedy nic moc.

Jak mi na dveře pomalu klepe čtyřicítka a množí se zkušenosti se ztráty a nálezy – ne rukavic, ale lidí a vztahů, tak se začínám s malířem Ladou čím dál víc ztotožňovat. A na co se letos tedy nejvíc těším? Třeba na to, jak ráno 24. prosince vstanu, ukrojím si čerstvě upečenou vánočku (nikdo neumí takovou, jako moje mamka), a sednu si s ní k pohádce.

Pak se děti vyhrabou z postele a začneme společně zdobit stromeček. Vybaluji ozdobičky, které používáme už od mého raného dětství, a každá vyvolá nějakou vzpomínku. Je mi ukradené, že stromek není nijak barevně zkoordinovaný a sladěný, protože ten pravý stromeček, jak ho znám já, má na sobě šiškovou veverku, totalitní stříbrné panenky s šátkem na hlavě, přerostlou muchomůrku (rovněž totalitní) a pár ptáčků s ocasem, který nápadně připomíná tlustý svazek rybářských vlasců. Nakonec přijdou stříbrné post-revoluční řetězy, neb ty před-sametové už vypelichaly, ale zato se i ty svobodné řetězy stále skladují v originální krabici z roku 1987.

Po ozdobení stromečku se těším na oběd, který v naší rodině představují v paprice a kmínu obalené křížky z kapra. Zakusujeme chlebem, namáčeným do olejového výpeku. Po obědě shlédneme další pohádku, případně jen tak relaxujem u kafe a čteme vánoční časopisy. Přitom plánujeme, že letos začneme připravovat večeři zavčasu, abychom aspoň jednou v životě viděli premiérovou večerní pohádku hned od začátku, a ne jako vždycky od poloviny.

A pak začíná ta nejakčnější část dne – rodiče i já se zavřeme v kuchyni, pustíme si koledy a přitom se dohadujem, kdo bude pracovat na jakém stole, s jakým prkýnkem a nožem, a vzájemně si překážíme. I to patří k vánoční romantice, stejně jako ta bezkonkurenční vůně smažených kapřích řízků, jež tiše a ochotně vane od kamen, a bez které si Vánoce neumím ani trochu představit.

Mně tradičně připadne za úkol ozdobit tradiční bramborový salát tradičním „panem vajíčkem“. Téměř každý rok přicházíme s novými nápady, jak salát esteticky naservírovat a „pana vajíčka“ vytůnit, ale protože to tradičně necháváme na poslední chvíli, tak na ty nové vychytávky chybí suroviny, a tudíž opět končíme s hřebíčkovýma očima, vykrojenou pusou s kečupovým úsměvem a bobkovým listem jako čepicí.

Po večeři – která už pro mně drahně let není jen mrzké plýtvání časem, zdržující nás od hřebu večera, dárků – zaženeme děti do zhasnuté kuchyně „vyhlížet Ježíška“, to jest sledovat, kde už mají rozsvícený stromeček (a kde tudíž uvidí premiérovou pohádku od začátku). Mezitím nanosíme dárky pod stromeček.

Miluji tu chvílu, kdy zazvoní zvonek, do pokoje vlítnou natěšené děti a v setmělém obýváku hrají koledy a prskají prskavky. Každý rok se přitom na chvíli zastavím, podivím se, jak rychle ten rok zase utekl, a poděkuju Pánu Bohu za to, že jsme zase všichni spolu. Protože to je pro mě dnes už daleko vzácnější než ty krásně zabalené balíčky pod stromečkem, i když i za ty jsem pochopitelně vděčná.

A když vše vybalíme, tak je mi vlastně až trochu líto, že už je to celé za námi, protože to těšení se, vybírání dárků a prožívání adventu se všemi jeho světýlky a vůněmi mi přijde skoro krásnější a romantičtější než samotný Štědrý den. Takže letos si nenechám Vánoce otrávit žádnými chemikáliemi z grutování a udělám jenom základní běžný úklid, protože stejně nikdo kromě mě neocení, že jsem srovnala všechny police a naleštila držátka u skříní. Okna taky nemeju, protože ráno odcházím za tmy a vracím se za tmy, navíc ta špína na sklech způsobuje kvalitnější zatemnění, a tudíž napomáhá lepší spánkové hygieně. Jediné, čeho bych extrémním pořádkem docílila, by stejně bylo jen to, že uštvu sebe, naštvu rodinu pruděním uklízet a poštvu je proti adventu. Zato mi ten vycíděný byt nestojí, takže se raději budu místo leštěnkování koukat s dětmi na vánoční filmy, zobat dobrůtky a užívat si to nádherné těšení se na nejkrásnější den v roce.

Autor: Alena Damijo | pondělí 11.12.2017 11:12 | karma článku: 18.50 | přečteno: 633x

Další články blogera

Alena Damijo

Jak jsem potkala anglického krále

„Příští středu teda děláme ty pohovory na novou školní účetní, platí to?“ ptám se ředitelky, zatímco listuju diářem. „Jo vidíš, to musíme přesunout, protože jsme byli pozvaní na setkání s vysokým královským hodnostářem."

29.3.2023 v 10:30 | Karma článku: 32.80 | Přečteno: 3094 | Diskuse

Alena Damijo

Půl života za Malou louží

Nedávno jsem oslavila své dvacáté přivandrovalečtiny do Anglie. Z tehdejší vyjukané aupairky se stala úča na základce, místo (nuzného) kapesného beru (nuznou) výplatu a stav svobodná, bezdětná se léty proměnil ve vdaná, sdětná.

6.9.2022 v 10:45 | Karma článku: 30.09 | Přečteno: 1051 | Diskuse

Alena Damijo

Co je láska?

Jako spousta náctiletých, i já měla v šestnácti pocit, že jsem prakticky expert na vztahy mezi mužem a ženou. Jednak jsem přečetla všechny "Rudolfovky", a pak jsem taky měla sešit s citáty moudrých filozofů, autorů a umělců.

14.2.2022 v 10:45 | Karma článku: 25.87 | Přečteno: 776 | Diskuse

Alena Damijo

Je to jen drobnost, taková maličkost

Možná jsem to slovo jen měla dát do uvozovek. Maličkosti jsou totiž obrovská věc! Koho někdy týral zub, ten rozumí; koho trápí teď, ten při čtení těchto řádků horlivě přikyvuje a na oteklé tváři má bolestí lehce zkroucený úsměv.

18.1.2022 v 10:45 | Karma článku: 24.06 | Přečteno: 665 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 13.87 | Přečteno: 145 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 147 |

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 40.89 | Přečteno: 8942 | Diskuse

Lenka Prokopová

Oslava narozenin

V dávné době mého mládí se slavily narozeniny s dortem, svíčkami, babičkami, dědečky, strýčky a pratetami z třetího kolena. V dnešní době se slaví narozeninová párty hlavně s dalšími dětičkami.

25.3.2024 v 22:12 | Karma článku: 18.44 | Přečteno: 427 | Diskuse

Ivana Dianová

Utržená ze řetězu

Použila jsem samozřejmě nadsázku, ale musím se přiznat, že utrženě si kapku skutečně začínám připadat. Hledám, ba slídím, sháním, toužím a těším se. Strašně!

25.3.2024 v 20:38 | Karma článku: 24.07 | Přečteno: 673 | Diskuse
Počet článků 110 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2002

Vždycky jsem milovala knížky a nesnášela cizí jazyky, a tak jsem vystudovala bohemistiku. Bůh má však smysl pro humor: Původně roční aupairský pobyt v Londýně se protáhl na devatenáct let, a aby té jazykové ironie nebylo málo, jsem zástupkyní ředitelky na místní základce a učím číst a psát malá Briťata. 
 

KNIŽNÍ VÝPLODY: 

Anglické listí (2017)
Mé anglické sezony (2018)
Angličan v Česku aneb Czech Me Out (2019)
Češka v Anglii aneb T(r)ipy za všechny prachy (2021)

PRÁVĚ VYŠLO:

Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle 

 

Detaily knih:

https://www.knizniklub.cz/autori/59210-alena-damijo.html

 

Kontakt: damijoa@gmail.com

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...