Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Narozeninové útoky

23. 03. 2017 8:00:00
Pokud slavíte 22. 3. narozeniny (stejně jako já) a žijete přitom nějaký pátek v Lodýně (stejně jako já), bude pro vás včerejšek extra pamětihodný. Žel jsou vzpomínky, bez kterých bych se i obešla... Pocity bezprostředně po útocích?

Zvlášť když jsou to místa, kde se pravidelně pohybujete?

Strach.
Loni Brusel, letos Londýn. Je 15.30 a o útoku se dozvídám od kolegy, který jen hlásí, že nějaký chlap vjel autem na plot Parlamentu, a pak s nožem zaútočil na policistu. Ve čtyři sama vstoupím na prkno s cílem zasurfovat na webových vlnách BBC, a nestačím se divit. Opravuji sešity, nervozně kontroluji zprávy a čekám, až dcera skončí kroužek a budeme v klidu doma; jezdíme totiž narvaným vlakem, a v nich se mi už od prvních útoků roku 2005 svírá žaludek. Je o strach jezdit ve špičce narvaným metrem!

Strach a vztek.
Kdo a proč to udělal? Byl „jen“ mentálně vyšinutý, nebo je to fakt terorismus? Byl to sólo vrah, nebo jen předvoj nějaké organizované skupiny? Radši nemyslet.

Lítost.
Smutek nad zbytečně zmařenými životy, soucit s lidmi, kteří teď truchlí nad ztracenými partnery, sourozenci, dětmi. Dnešek jim navždy změnil život. Soucitíme také s těmi, jejichž nejbližší leží zranění v nemocnicích a třeba bojují o život – ještě že se můžeme modlit!

Výčitky i vděčnost.
Je to tragédie, ale mrtvých mohlo být daleko více. Díky Bohu! Člověk si ale také skoro vyčítá, že cítí úlevu, že on je teď doma v teple a bezpečí (a s dortem!), zatímco jiní prožívají nejtemnější chvíle. Znovu si uvědomuji, že každý den je milost, a to, že se večer vrátíme živí a zdraví domů, není samozřejmost.

Strach – opět.
Od prvních útoků v Paříži bylo celkem jasné, že co se týče Londýna, nejde o to jestli přijde útok, ale spíš kdy. Vyostřená brexitová atmosféra a čerstvé oznámení ze začátku tohoto týdne, že 29. března Británie aktivuje článek 50, na náladě také nedodává. Nikdo neví, co bude, a to je někdy téměř „recept na neštěstí“, jak tvrdí jeden anglický idiom.

Chytré rady.
Ono se lehce řekne, vyhýbej se ranním a večerním dopravním špičkám, nechoď na místa, kde se shromažďuje hodně lidí, obloukem obejdi nákupní centra, zapomeň na kina, divadla, muzea, turistické památky... Ale když člověk žije v metropoli a pracuje v jejím centru, tak je toto všechno prakticky nemožné.

Ale hlavně, to by člověk pak nemohl fakt chodit nikam. A ani dodržování všech těchto bezpečnostních pokynů není zárukou bezpečí. Měla jsem tu pochybnou čest přesvědčit se o tom před pár měsíci, kdy jsem se po obědě vracela poloprázdným vlakem domů, když tu kolem mě prošel podivný chlapík; pár minut na to zaútočil s nožem v ruce na pasažera o pár desítek metrů dál, a pak začal hledat další vhodnou oběť. Útěk o život a skrývání se na záchodcích restaurace naproti nádraží, stejně jako nemožnost dovolat se na (přetíženou) tísňovou linku se uložilo do kategorie vzpomínek, bez kterých bych se docela dobře obešla. A to jsem prosím byla v „bezpečnou“ dobu v „bezpečné“ čtvrti!

Jó, neznáme dne ani hodiny. Každý den je dar. Ale buďte fakt opatrní!

Autor: Alena Damijo | čtvrtek 23.3.2017 8:00 | karma článku: 21.16 | přečteno: 1319x

Další články blogera

Alena Damijo

Z bláta do louže aneb britské léto pod stanem

Hurá, týdenní festival alias rodinná dovolená pod stanem v kouzelném anglickém národním parku New Forest je konečně tady! Organizátor akce navíc už v lednu s úsměvem prorokoval slunečno a teploty neklesající pod 29 °C.

7.8.2017 v 10:30 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 400 | Diskuse

Alena Damijo

Přišel, viděl, vyfotil a nasdílel

Je léto, cestujeme, a pak nadšeně sdílíme své fotky. Na prstech rukou a nohou bych ale spočetla snímky ze svého dětství, odžitého ve fotografické době kamenné (černobílá Alenka s dortem, černobílá Alenka se setřičkou u vánočního

10.7.2017 v 13:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 616 | Diskuse

Alena Damijo

Kniha z blogů – o Anglii hezky česky

Vždycky jsem ráda psala. Nejdřív slohy, pak dopisy, s rozvojem e-doby také e-maily a nakonec blogy tady na idnes.cz. Nejvíc mě psaní chytlo, když jsem přijela sem do Londýna, a začala se e-šířit o tom, jak se tady žije,

26.6.2017 v 13:00 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 458 | Diskuse

Alena Damijo

Co vidíš na obrazovce?

Tuhle jsem vyprávěla své desetileté dceři, deprimované faktem, že je poslední ve třídě, kdo nemá mobil, že já obdržela první utržené sluchátko až ve věku 22 let – ono pádlo vážilo kilo, kapacita vnitřní paměti činila deset sms,

15.5.2017 v 12:30 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 820 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Ábelovský

Lidé bez tváře III.

... rozespale nahmatal telefon na nočním stolku a vypnul vyzvánění; spal nebo bděl, nevěděl jistě. Žádné sny se mu už hodně dlouho nezdály, nebo si je nepamatoval; zato nyní si nebyl jist, zda to co mu nedalo spát, nebyl jen sen

19.8.2017 v 13:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Marek Valiček

... a tys měl snad někdy v hubě mokrej hajzlpapír?

Často se stává, že chceme ohromit druhé nějakým ne zrovna standardním výkonem. Počítat ale s tím, že budeme považováni za hrdiny, nebo dokonce opěvováni....

19.8.2017 v 10:14 | Karma článku: 14.96 | Přečteno: 313 | Diskuse

Libuse Palkova

Italové v Praze

Co se líbí a nelíbí návštěvníkům naší Stověžaté matičky? Zde je několik postřehů ze života průvodkyně zahraničních turistů.

19.8.2017 v 8:31 | Karma článku: 18.68 | Přečteno: 653 | Diskuse

Helena Vlachová

Muži a ženy

Některé ženy si myslí, že musí svého partnera vlastnit, nemají žádný jiný program v životě. Jestliže jim vztah nevychází, bortí se jim život

19.8.2017 v 7:29 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 316 | Diskuse

Stepan Kutaj

Nazev neni

Povidka z letadla... Nevim jak ji nazvat... Poradite? Pardon za chyby! "Dobre rano lasko", rekl John a podival se do krasne hnedych oci Hannah a pohladil ji po vlasech a zaroven ji polibil na tvar. "Jak jsi se vyspal

18.8.2017 v 22:38 | Karma článku: 5.56 | Přečteno: 154 | Diskuse
Počet článků 51 Celková karma 13.00 Průměrná čtenost 2166

Vždycky jsem milovala knížky a nesnášela cizí jazyky, a tak jsem vystudovala bohemistiku. Bůh má však smysl pro humor: Původně roční aupairský pobyt v Londýně se protáhl na patnáct let, a aby (jazykové) ironie nebylo málo, učím na prvním stupni anglické základky číst a psát malá Briťata. 

A co se té lásky ke knihám týče - listy z tohoto blogu, a  mnohé další, letos vydal Ikar knižně pod názvem "Anglické listí aneb Coolturní šok".

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.