Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tři skořápky pro Popelku

13. 02. 2017 10:10:10
Letitá česká pohádková masáž, zvláště ta vánoční, mně už od dětství vedla k myšlence, že život je završen a naplněn až v manželství, a jakmile mě sbalí princ na bílém koni, jsem za vodou. Pubertální sbližování s druhým pohlavím

ale dávalo za pravdu více Cimrmanovi, který tvrdil, že pohádky děti vůbec nepřipravují na reálný život, protože „když děti vyrostou, vykročí do života, v němž odstrkovaný nakonec stejně ostrouhá, naivní sedne na lep chytrákovi, a zatímco si na člověku smlsne kdejaká havěť, jeleni se klidně pasou.“*

I tak ale pohádky a romantické příběhy s princem na bílém koni miluji a dojetím je obrečím víc než návrat drahého manžela z několikadenního školení, zvlášť když místo kočárem taženým bílými koňmi docválá domů autobusem městské hromadné dopravy. Uvítání je, pravda, vřelejší, když se ukáže, že kromě sebe a špinavého prádla má v ruce i igelitku s chlebem, mlékem a toaleťákem, díky čemuž se nemusím do obchodu táhnout já, a mohu si tak dál číst napínavé romány (tolik k romantice v reálném životě).

Protože už znám většinu pohádek nazpaměť, bavím se někdy při jejich sledování převážně tím, že si představuji, jak pokračuje avizovaný „šťastný a spokojený” život po slavné svatbě. Do roka či do dvou totiž tělo zákonitě odplaví fenyletylamin, látku způsobující zaslepenou zamilovanost, a tím pádem člověku spadnou růžové brýle, a chová se a myslí zase normálně.

Popelka si teď už třeba konečně uvědomí, že její princ je sice boháč a následník trůnu, ale ta jeho úžasná zásadovost není ve skutečnosti nic jiného než příšerná tvrdohlavost, která ji ve spojení s jeho permanentní nedochvilností dohání k šílenství. Nemluvě o tom, že drahý si nepamatuje žádná výročí, není schopný dělat dvě věci najednou, nechává drobky na stole, oblečení odkládá místo do skříně přes židle a když ponechán bez dozoru, vezme si ponožky do sandálů. A chrápe!

Ani Popelka však není vždy tou roztomilou svěží mladicí v růžových šatech s vlečkou, která princi tak učarovala. Bez mejkapu, v teplákách a s hadrem v ruce vypadá jako úplně obyčejná ženská, po dětech jí navíc zůstalo pár kilo, a protože je permanentně nevyspalá a přetažená, tak je někdy pěkně protivná na děti i na manžela. Navíc si po večerech imrvere esemeskuje s kamarádkami a přes den s nimi vysedává po cukrárnách.

Také ty nekonečné hovory, které spolu ti dva zamilovaní vedli dříve, jsou nyní značně zjednodušené a o poznání prozaičtější:
„Kdy dorazíš domů?”
“V pět.”
“Stav se prosimtě cestou domů v marketu a kup pleny, mají je v akci.”
“Jasně, pošli mi zprávu a připomeň mi to. Jo a nemám už žádnou čistou košili do práce. Tak pa!”

Takhle si to Popelka asi nepředstavovala! A vlastně neznám žádnou ženu, která prožívá svůj dávný dětský sen o dokonalém princi z pohádky, a žádná by asi neřekla, že je ve vztahu vždy a za všech okolností spokojená. Ale když jsme tak u toho, neznám ani žádného muže, který by byl vždy stoprocentně spokojený. A dost silně pochybuju, že je to vlastně vůbec možné, pohádky nepohádky. „Žádný chlap není dokonalý”, radila mi jednou starší kamarádka, „jen si musíš vybrat, s jakými nedokonalostmi jsi schopná žít, a s jakými už ne.”

Takže až mě ten můj princ zase vytočí, nevylítnu, ale začnu počítat do deseti a přitom si opakovat: Nepije, nekouří, neběhá za ženskými, nepije, nekouří, neběhá za ženskými, nepije, nekouří,...
Ale kdybyste měl někdo spolehlivou radu na to, jak muže odnaučit pohazovat oblečení přes židli, vidět drobečky na stole a zejména nechrápat, tak sem s ní!

*Divadlo Járy Cimrmana – Dlouhý, Široký a Krátkozraký

Autor: Alena Damijo | pondělí 13.2.2017 10:10 | karma článku: 13.72 | přečteno: 489x

Další články blogera

Alena Damijo

Narozeninové útoky

Pokud slavíte 22. 3. narozeniny (stejně jako já) a žijete přitom nějaký pátek v Lodýně (stejně jako já), bude pro vás včerejšek extra pamětihodný. Žel jsou vzpomínky, bez kterých bych se i obešla... Pocity bezprostředně po útocích?

23.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.18 | Přečteno: 1096 | Diskuse

Alena Damijo

K večeři je zmrzlina, protože život je příliš krátký,

a tak si ho musíme řádně užít! Pravda je ta, že matce se nechtělo vařit, ale oficiální důvod zní, že život je příliš krátký. Výkladový slovník definuje matku (r. žen., č. j., vzor žena) jako „osobu, která zdarma dělá práci dvaceti

18.11.2016 v 11:00 | Karma článku: 21.24 | Přečteno: 700 | Diskuse

Alena Damijo

Své k svému

Po mamince jsem zdědila lásku k logickému a estetickému uspořádání životního prostoru, jakož i k sezónním dekoracím. Tento sedmý smysl ladí náš nábytek, závěsy a obrázky tematicky, barevně i sezónně, ale zároveň trvám na tom,

17.10.2016 v 10:10 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 589 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Lenka Šnajdrová

Úžasná moc přírody

Bojujete se stresem? Hledáte nějaký recept na zlepšení zdraví a nálady? Jeden skutečně účinný nám nabízí příroda. A ani ji nemusíte příliš znát...

24.3.2017 v 10:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Horst Haslbauer

To mě podrž!

V červenci 16 bylo jednomu dědovi 77. Dostal 7 dortů. Přijel na ně i vykulený bratranec Tony ze Švajcu. Ten se sladkým smí cpát, mně máma odmalička sladký nedává, a to ani formou tekutin. Proto mi to asi nechutná.

24.3.2017 v 8:33 | Karma článku: 8.55 | Přečteno: 213 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Střihněte dětem na šaty

Ty tam jsou doby, kdy děti nosily jen to, co jim maminka ušila nebo přešila po starších sourozencích či jiných členech rodiny. Pryč je čas, kdy byl šicí stroj výbavou téměř každé domácnosti.

24.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.24 | Přečteno: 420 | Diskuse

Ivana Dianová

Zoufalá mezi samými výstřiky a sáním

Klečím pokorně na kolenou a téměř bez dechu prosím všechny okolo, aby přestali s tím stříkáním, nebo alespoň aby trochu zmírnili. Nechte mě alespoň nadechnout! Nikdo mě ale neposlouchá. Všichni stříkají dál...

23.3.2017 v 17:32 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 1842 | Diskuse

Lenka Raková

Premenstruační fáze nemusí být pohroma aneb dobrou komunikací ke zlepšení vztahů..

Jak jsem se naučila konstruktivně komunikovat a uznávat své potřeby. Jak mi to zlepšilo sebe-vědomí, partnerský vztah i dosahování společných cílů.

22.3.2017 v 14:35 | Karma článku: 5.03 | Přečteno: 292 | Diskuse
Počet článků 47 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2250

Na střední mě totálně otrávily cizí jazyky, a tak jsem jim dala "navždy" sbohem a náruživě se ponořila do studia bohemistiky. Bůh má však smysl pro humor: Původně roční aupairský pobyt v Londýně se protáhl na patnáct let, a aby jazykové ironie nebylo málo, učím na místní základní škole anglicky číst a psát  malá Briťata. 

Listy z tohoto blogu - a ještě mnohé další - vychází v červnu pod názvem "Anglické listí"  knižně!

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.