Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mé milé děti (otevřený dopis vlastním potomkům),

1. 04. 2016 11:35:44
jdu s kamarádkou na večeři, a moc se na to těším. Vy mé nadšení evidentně nesdílíte, neb jsem po celou dobu svého pětiminutového vypravování poslouchala, jak je nefér, že jdu zase pryč! Pravda, před pár dny jsem sice byla v kině,

nicméně před touto sérií takovéhoto neuvěřitelného paření vás váš tatínek hlídal v průměru jednou za tři měsíce, kdežto já denně od rána do večera a od večera do rána.

Strasně prý trpíte, protože my vás nikam ven na jídlo nebereme. Div jsem se při tomto výroku nezadávila zubní pastou! Zrovna včera na výletě jsme si zašli na teplý oběd (přestože jsem ráno vstala o půl hodinu dřív než vy všichni a mazala chleby, které jsem dneska, lehce splesklé a okoralé, dojedla ke snídani), a v neděli jsme zase byli na obědě v číně (ano, nechtělo se mi vařit). A že to není večeře v restauraci? No a? (Aneb co by za to daly děti v Africe...)

Zmínili jste také, jak je nefér, že nemůžete jít se mnou. To je snad naprosto v pořádku, vy máte své kamarády, a i my maminky máme své. A sami přece nechcete, abych vám neustále stála za zadkem a poslouchala, o čem si s nimi povídáte, případně se vměšovala do rozhovoru (jako to mimochodem někdy máte snahy dělat vy mně).

Zatímco jsem si oblékala čisté tričko, aby se mě v restauraci nelekli, dozvěděla jsem se, jak je strašně nespravedlivé, že já si můžu chodit kam chci, ale vy nikoli. Dovolte tedy, abych vám povyprávěla, jak ukrutně se mně dneska odpoledne nechtělo na dětské hřiště, a jak strašně mě nebavilo tam v té zimě tři hodiny zahřívat lavičku, zatímco vy jste si vesele hráli. Mnohem radši bych v tu chvíli ležela na měkkém teplém gauči s napínavým románem a horkým kafem. (A všude kolem ticho!) Když už jsme tak v té upřímnosti a padlo slovo gauč, povím vám tajemství: Pravidelné sledování Ledového království, následované každovečerním čtením Popelky, také zrovna není můj šálek kávy.

Při závěrečném ceremoniálu polévání se voňavkou, to aby se v restauraci nelekli mého pronikavého "parfému" z vůně psích lejn a bahna z dětského hřiště, jsem už jen napůl ucha poslouchala, jak šíleně trpíte, protože musíte chodit spát už v osm, zatímco já až v jedenáct. Na to se opravdu nedalo nic říct, aniž bych tedy riskovala, že mi ujede autobus.

Takže milé děti, mějte se tu krásně, nezapomeňte si vyčistit zuby, poslouchat tatínka a užít si jeho interpretaci Popelky a večerního ideálu jednoduchosti ukládání dětí. Usínejte s vědomím, že je ve vašem zájmu, abych se i já sama provětrala v restauraci bavením se s kamarádkami o věcech, které se vás vůbec netýkají, protože jen spokojená matka rovná se spokojené děti.

Pac a pusu,

Vaše milující maminka

P.S. Určitě na vás stejně budu aspoň tisíckrát myslet, cestou v autobusu si prohlídnu dnešní fotky ze hřiště a až se vrátím, půjdu se podívat, jak krásně spíte, a těšit se, jak mi ráno skočíte do postele. Ale to vám ani nemusím vykládat. Pa, letím!

Autor: Alena Damijo | pátek 1.4.2016 11:35 | karma článku: 28.89 | přečteno: 1731x

Další články blogera

Alena Damijo

Z bláta do louže aneb britské léto pod stanem

Hurá, týdenní festival alias rodinná dovolená pod stanem v kouzelném anglickém národním parku New Forest je konečně tady! Organizátor akce navíc už v lednu s úsměvem prorokoval slunečno a teploty neklesající pod 29 °C.

7.8.2017 v 10:30 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 400 | Diskuse

Alena Damijo

Přišel, viděl, vyfotil a nasdílel

Je léto, cestujeme, a pak nadšeně sdílíme své fotky. Na prstech rukou a nohou bych ale spočetla snímky ze svého dětství, odžitého ve fotografické době kamenné (černobílá Alenka s dortem, černobílá Alenka se setřičkou u vánočního

10.7.2017 v 13:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 616 | Diskuse

Alena Damijo

Kniha z blogů – o Anglii hezky česky

Vždycky jsem ráda psala. Nejdřív slohy, pak dopisy, s rozvojem e-doby také e-maily a nakonec blogy tady na idnes.cz. Nejvíc mě psaní chytlo, když jsem přijela sem do Londýna, a začala se e-šířit o tom, jak se tady žije,

26.6.2017 v 13:00 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 458 | Diskuse

Alena Damijo

Co vidíš na obrazovce?

Tuhle jsem vyprávěla své desetileté dceři, deprimované faktem, že je poslední ve třídě, kdo nemá mobil, že já obdržela první utržené sluchátko až ve věku 22 let – ono pádlo vážilo kilo, kapacita vnitřní paměti činila deset sms,

15.5.2017 v 12:30 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 820 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Edna Nová

Co žádný muž nikdy neocenil

Očekávala jsem, že muž dokáže ocenit alespoň vnější krásu ženy. Bohužel. Naivně si myslela, že když odsuzuji Padesát odstínu šedi, neobdivuji předražené nesmysly, tak najdu s muži stejnou řeč. Omyl. Berte to prosím s nadhledem.

19.8.2017 v 14:59 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Klára Tůmová

Holky, co to pijete?

Byl pozdní večer, první máj... Počkat, byl vůbec už máj, nebo ještě duben čili apríl? Navíc tak pozdní večer zase být nemohl, bylo ještě světlo. Ať to bylo jak to bylo, právě toho večera vznikla legenda o holkách mlékem opilých.

19.8.2017 v 14:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

Únava

Jste unavení? Potřebovali byste zkrátka víc energie? Někdy je řešení celkem snadné. Jindy tak jen vypadá. Odhodlat se k němu dá pak velkou práci. Může od vás totiž vyžadovat změnu, jakou jste vůbec nečekali.

19.8.2017 v 7:52 | Karma článku: 8.54 | Přečteno: 212 | Diskuse

Alena Suchopárová

Moje pletky s bezdomovcem

V jednom ze svých příspěvků jsem se zmínila o své vášni pro běh. Jsem celkem tlustá a nemám žádnou kondičku, do kopce se vleču jak šnek, běh ve svém šnekovitém podání přesto miluji.

18.8.2017 v 21:35 | Karma článku: 27.81 | Přečteno: 794 | Diskuse

Edna Nová

Každá ženská zbožňuje nějakého fašistu

Každá ženská zbožňuj nějakého fašistu, holínku ve ksichtě a surové, surové srdce nějakého surovce jako ty. Ano, ženy mají rády parchanty. Každá má své důvody, proč si hýčká svého surovce. Příklady tří dívek, které okouzlil záporák

18.8.2017 v 9:44 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 1137 | Diskuse
Počet článků 51 Celková karma 13.00 Průměrná čtenost 2166

Vždycky jsem milovala knížky a nesnášela cizí jazyky, a tak jsem vystudovala bohemistiku. Bůh má však smysl pro humor: Původně roční aupairský pobyt v Londýně se protáhl na patnáct let, a aby (jazykové) ironie nebylo málo, učím na prvním stupni anglické základky číst a psát malá Briťata. 

A co se té lásky ke knihám týče - listy z tohoto blogu, a  mnohé další, letos vydal Ikar knižně pod názvem "Anglické listí aneb Coolturní šok".

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.