Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Den matek. V březnu. Cože?

15. 03. 2015 20:10:56
Je polovina března a britský Facebook je ověšen všemožnými kytičkami, medvídky, fotkami se snídaní v posteli, a přímo se prohýbá pod statusy s přáním „Vše nejlepší ke Dni matek.“ Proč dneska? ptají se někteří Češi. No jo, Britové, zas musí mít něco extra, remcají jiní krajani.

Takže proč dneska? Ne, nemá to nic do činění s anglickou výstředností (to je ostatně při jejich národní konzervativnosti téměř oxymóron), ale je prostě čtvrtá neděle postní, která v anglikánském církevním kalendáři nese název Mateřská neděle (Mothering Sunday), a ten den se čte verš z listu Galatským, v němž stojí, že nebeský Jeruzalém (myšleno církev) je naší matkou.

Tuto neděli dostávaly mladé ženy a dívky, které pracovaly jako služebné, volno, aby mohly navštívit svou maminku a také „matku církev“. Dívky nesly domů jako dar to, co zrovna místní matka příroda v tuto dobu vytáhne ze země, to jest narcisy, a také marcipánový dort zvaný „simnel cake“. (Lingvistický koutek: Pokud máte pocit, že umíte dobře anglicky, ale nevíte, co je to simnel a internetový překladový slovník hraje mrtvého brouka, vítejte v klubu. Podle chytrého stejdy Googla jde prý zřejmě o slovo z latinského simila znamenající lehká bílá mouka.)

„Lehký, z bílé mouky udělaný“ dort stylu a lá biskupský chlebíček má jednu vrstvu marcipánu uvnitř a druhou nahoře, a je tradičně ozdobený jedenácti marcipánovými koulemi, připomíjacími dvanáct apoštolů mínus Jidáš. Je to také tradiční velikonoční dort, i když se mi zdá poněkud na vymření, neb si nepamatuji, že bych ho někdy v obchodech viděla. Ale budiž! Narcisy však stále žijí a při bohoslužbách v angikánských církvích se tradičně dávají dětem, které je pak předají své mamince. Také moje mladší dcerka mi donesla ze školky narcisku (tímto veřejně děkuji její učitelce, která květiny pro nás mámy koupila ze svých), jen se mé tříleté nezdálo, že je to ještě poupě, a tak ji narvala pod vodovod a snažila se ji násilím rozevřít, což vyústilo nejen ve zlomení křehké květiny, ale také vyplavení koupelny (čímžo jí také veřejně děkuji).

Samozřejmě se ale prodává také spousta jiných květin, markety a květinářství se mohou přetrhnout, neb ve vzduchu cítí tržbu, a dokonce jsem četla, že se v tuto dobu prodá víc flóry než o Valentýnu. Kromě květin je také pak na trhu spousta přáníček, čokolád a kýčovitých plyšáků, jejichž fotky pak zaplavují, stejně jako jeden narcis mojí koupelnu, zdi sociáních sítí. V záplavě proto velice vyniklo obrovské přání, které dodala tříletá dcera mojí kamarádky (respektive její vtipný otec), v němž u roztomilé fotky matky s šeptající holčičkou stálo: „Kdykoliv maminka nenechala svou dceru mít to, co chtěla, dcera jí zašeptala do ucha: Domov důchodců, domov důchodců...“

Jo, není nad to mít vtipné děti, vtipné manžely a suchou podlahu v koupelně. Co víc si matka může přát?

Autor: Alena Damijo | neděle 15.3.2015 20:10 | karma článku: 16.44 | přečteno: 982x

Další články blogera

Alena Damijo

Z bláta do louže aneb britské léto pod stanem

Hurá, týdenní festival alias rodinná dovolená pod stanem v kouzelném anglickém národním parku New Forest je konečně tady! Organizátor akce navíc už v lednu s úsměvem prorokoval slunečno a teploty neklesající pod 29 °C.

7.8.2017 v 10:30 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 400 | Diskuse

Alena Damijo

Přišel, viděl, vyfotil a nasdílel

Je léto, cestujeme, a pak nadšeně sdílíme své fotky. Na prstech rukou a nohou bych ale spočetla snímky ze svého dětství, odžitého ve fotografické době kamenné (černobílá Alenka s dortem, černobílá Alenka se setřičkou u vánočního

10.7.2017 v 13:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 616 | Diskuse

Alena Damijo

Kniha z blogů – o Anglii hezky česky

Vždycky jsem ráda psala. Nejdřív slohy, pak dopisy, s rozvojem e-doby také e-maily a nakonec blogy tady na idnes.cz. Nejvíc mě psaní chytlo, když jsem přijela sem do Londýna, a začala se e-šířit o tom, jak se tady žije,

26.6.2017 v 13:00 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 458 | Diskuse

Alena Damijo

Co vidíš na obrazovce?

Tuhle jsem vyprávěla své desetileté dceři, deprimované faktem, že je poslední ve třídě, kdo nemá mobil, že já obdržela první utržené sluchátko až ve věku 22 let – ono pádlo vážilo kilo, kapacita vnitřní paměti činila deset sms,

15.5.2017 v 12:30 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 820 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Edna Nová

Co žádný muž nikdy neocenil

Očekávala jsem, že muž dokáže ocenit alespoň vnější krásu ženy. Bohužel. Naivně si myslela, že když odsuzuji Padesát odstínu šedi, neobdivuji předražené nesmysly, tak najdu s muži stejnou řeč. Omyl. Berte to prosím s nadhledem.

19.8.2017 v 14:59 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Klára Tůmová

Holky, co to pijete?

Byl pozdní večer, první máj... Počkat, byl vůbec už máj, nebo ještě duben čili apríl? Navíc tak pozdní večer zase být nemohl, bylo ještě světlo. Ať to bylo jak to bylo, právě toho večera vznikla legenda o holkách mlékem opilých.

19.8.2017 v 14:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

Únava

Jste unavení? Potřebovali byste zkrátka víc energie? Někdy je řešení celkem snadné. Jindy tak jen vypadá. Odhodlat se k němu dá pak velkou práci. Může od vás totiž vyžadovat změnu, jakou jste vůbec nečekali.

19.8.2017 v 7:52 | Karma článku: 8.54 | Přečteno: 212 | Diskuse

Alena Suchopárová

Moje pletky s bezdomovcem

V jednom ze svých příspěvků jsem se zmínila o své vášni pro běh. Jsem celkem tlustá a nemám žádnou kondičku, do kopce se vleču jak šnek, běh ve svém šnekovitém podání přesto miluji.

18.8.2017 v 21:35 | Karma článku: 27.81 | Přečteno: 794 | Diskuse

Edna Nová

Každá ženská zbožňuje nějakého fašistu

Každá ženská zbožňuj nějakého fašistu, holínku ve ksichtě a surové, surové srdce nějakého surovce jako ty. Ano, ženy mají rády parchanty. Každá má své důvody, proč si hýčká svého surovce. Příklady tří dívek, které okouzlil záporák

18.8.2017 v 9:44 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 1137 | Diskuse
Počet článků 51 Celková karma 13.00 Průměrná čtenost 2166

Vždycky jsem milovala knížky a nesnášela cizí jazyky, a tak jsem vystudovala bohemistiku. Bůh má však smysl pro humor: Původně roční aupairský pobyt v Londýně se protáhl na patnáct let, a aby (jazykové) ironie nebylo málo, učím na prvním stupni anglické základky číst a psát malá Briťata. 

A co se té lásky ke knihám týče - listy z tohoto blogu, a  mnohé další, letos vydal Ikar knižně pod názvem "Anglické listí aneb Coolturní šok".

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.