Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moravský dar rozsvěcuje Anglii

24. 12. 2014 9:30:00
Věděli jste, že svícínek,který si o Vánocích zdobíme, má víc než dvouset letou tradici? Zatímco v Čechách jsem jako malá pod vedením soudružky učitelky a přísným dohledem vyfotografovaného Gustava Husáka zapichovala hřebíčky

do jablka či pomeranče, až dnes se zpětně bavím představou, jak tím zarytí ateističtí komunisté prostřednictvím nás pionýrů vlastně sdělovali, že se narodil Boží Syn Ježíš, a že přišel jako světlo světa. 

Jó tehdy, to jsme si všichni mysleli, že je to jen hezká vánoční ozdoba, ale až pobyt v Británii, kde se často v době adventu pořádají tzv. „svícínkové bohoslužby“, mě poučil o netušené, ale o to hlubší a krásnější symbolice ozdobeného pomeranče se svíčkou.

Svícínek, anglicky Christingle (Kristovo světlo), dali světu před více než dvěma sty lety Moravští bratři. Není úplně jasné, jak k tomu došlo, ale většinou se vypráví toto:

Před mnoho a mnoha lety byly děti v jednom kostele požádány, aby přinesly nějaký dárek k jesličkám. Jedna chudá rodina neměla žádné peníze, aby dárek koupili, ale přesto něco chtěli darovat. Doma našli pomeranč, jehož jedinou vadou na kráse byla plíseň nahoře, a tak ji vydlabali a do vzniklé díry zasadili svíčku. Ale pořád jim to přišlo takové obyčejné, a tak si jedna z dcer sundala z vlasů červenou mašli a ovázala ji kolem pomeranče. Protože stuha pořád padala, vzali čtyři špejličky (párátka), kterými mašli přichytili, a jejich konce pak ozdobili rozinkami, aby to vypadalo ještě lépe.

 

Když přinesli tento svícínek do kostela, báli se, že se jim všichni budou smát, ale kněz si jejich prostý, ale krásný výtvor vzal do rukou, chvíli si jej prohlížel, a pak všem vysvětlil, že tento svícínek nádherně ilustruje poselství Vánoc, protože pomeranč je kulatý jako svět; červená mašle, kterou je ovázán, reprezentuje Kristovu krev a ukazuje, že Ježíš přišel, aby zemřel za všechny naše špatnosti,  a přivedl nás tak zpátky k Bohu. Svíce je jako Ježíš, který dává světlo a ukazuje na Boží lásku ve světě plném tmy, zloby a násilí. Čtyři špejličky pak reprezentují čtyři světové strany a zároveň také dobroty, které nám země přináší.

 

Tradice svícínku, “Kristova světla”, se brzy rozšířila po Německu, a v roce 1968 se dostala i do anglikánské církve. Svícínkové bohoslužby se často pořádají i v britských křesťanských školách a jsou mezi dětmi velmi populární. Aby také ne, svíčky vyvolávají pocit tajemna nejen u dospělých, ale i u dětí.  A když se pak ještě zhasnou všechna světla  a ve vzniklém příšeří se mihotá jen světlo svíček a zpívá se Tichá noc nebo jiná slavnostní koleda, to je teprve nádhera!

 

A tak vám všem ze srdce přeju, aby letošní Vánoce byly nejen šťastné a veselé a plné dobrot ze čtyř světových stran země, ale také plné lásky a světla. Protože kdyby se tehdy ten malý chlapeček nenarodil, tak... (no radši nemyslet! J)

 

 

 

Autor: Alena Damijo | středa 24.12.2014 9:30 | karma článku: 11.61 | přečteno: 465x

Další články blogera

Alena Damijo

Z bláta do louže aneb britské léto pod stanem

Hurá, týdenní festival alias rodinná dovolená pod stanem v kouzelném anglickém národním parku New Forest je konečně tady! Organizátor akce navíc už v lednu s úsměvem prorokoval slunečno a teploty neklesající pod 29 °C.

7.8.2017 v 10:30 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 400 | Diskuse

Alena Damijo

Přišel, viděl, vyfotil a nasdílel

Je léto, cestujeme, a pak nadšeně sdílíme své fotky. Na prstech rukou a nohou bych ale spočetla snímky ze svého dětství, odžitého ve fotografické době kamenné (černobílá Alenka s dortem, černobílá Alenka se setřičkou u vánočního

10.7.2017 v 13:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 616 | Diskuse

Alena Damijo

Kniha z blogů – o Anglii hezky česky

Vždycky jsem ráda psala. Nejdřív slohy, pak dopisy, s rozvojem e-doby také e-maily a nakonec blogy tady na idnes.cz. Nejvíc mě psaní chytlo, když jsem přijela sem do Londýna, a začala se e-šířit o tom, jak se tady žije,

26.6.2017 v 13:00 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 458 | Diskuse

Alena Damijo

Co vidíš na obrazovce?

Tuhle jsem vyprávěla své desetileté dceři, deprimované faktem, že je poslední ve třídě, kdo nemá mobil, že já obdržela první utržené sluchátko až ve věku 22 let – ono pádlo vážilo kilo, kapacita vnitřní paměti činila deset sms,

15.5.2017 v 12:30 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 820 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jiří Jurčák

Ligurie – Cinque Terre

Cinque Terre je v Itálii něco podobného, jako u nás Telč či Český Krumlov. Historie kam se podíváš, navíc posazená v subtropických zahradách na útesech nad samým mořem.

19.8.2017 v 12:46 | Karma článku: 5.54 | Přečteno: 122 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 204: Že nevíte kdo vymyslel matematické znaménko rovná se (=) ?

Na území britského Walesu najdeme množství turisticky atraktivních lokalit. Za návštěvu stojí kromě hradů i zdejší tři národní parky. Prvním navštíveným byl Pembrokeshire Coast National Park a v něm krásné pobřežní městečko Tenby

19.8.2017 v 11:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Ervín Dostálek

Báječné místo k narození - 203:Prvním navštíveným hradem ve vzpurném Walesu byl Caerphilly

Wales má nejvíc hradů na světě - kolem čtyř stovek. Na konci 13. st. obsadil s konečnou platností Wales anglický král Edward I. a spoutal jej "železným kruhem" královských hradů. Prvním z nich byl hrad Caerphilly 10km od Cardiffu

18.8.2017 v 21:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Korálový miniatlas (III) – Mix 1

Narodili jsme se příliš pozdě na to, abychom mohli v Rudém moři cokoli nového objevit a pojmenovat. Tamní tvorové byli definováni dávno před námi, někteří už v druhé polovině 18. století.

18.8.2017 v 18:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 202: Cardiff

Millennium Stadium pro 75 tisíc sedících diváků pro mistrovství světa v ragby i zápasy OH ve fotbalu i vystoupení Madonny a dalších zpěváků a hudebních těles, i hrad, centrum, přístav - to je Cardiff (Caerdydd), metropole Walesu.

18.8.2017 v 8:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse
Počet článků 51 Celková karma 13.00 Průměrná čtenost 2166

Vždycky jsem milovala knížky a nesnášela cizí jazyky, a tak jsem vystudovala bohemistiku. Bůh má však smysl pro humor: Původně roční aupairský pobyt v Londýně se protáhl na patnáct let, a aby (jazykové) ironie nebylo málo, učím na prvním stupni anglické základky číst a psát malá Briťata. 

A co se té lásky ke knihám týče - listy z tohoto blogu, a  mnohé další, letos vydal Ikar knižně pod názvem "Anglické listí aneb Coolturní šok".

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.