Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fonetický test pro prvňáčky aneb Hau du jů rýd it in Ingliš?

9. 07. 2014 10:15:00
Ve věku devíti let jsem se stala posledním ročníkem, který se povinně učil ruštinu, a s pádem rudé hvězdy padla i má naivní dětská představa o tom, jak si budu dopisovat s pionýry ze SSSR a získám tak  3D kalendáříčky,

 

které jsem do té doby obdivovala na propagační nástěnce umístěné za výlohou Československé státní spořitelny. 

Východ rychle vyšel z módy a my se místo počítání Adín dva tri četýre začali učit One, two, three, four. Naši učitelé, zpravidla narychlo překvalifikovaní ruštináři, byli nezřídka jen o pár lekcí před námi, a tak se hodiny většinou sestávaly jen z doplňování jednoduchých cvičení a opakování vět po magnetofonu. Slovní zásobu jsme si zapisovali do slovníčku, rozděleného na tři kolonky: Slůvko, výslovnost, význam.

Přijala jsem tento učební mechanismus s naprostou samozřejmostí, a tak mě pak v Anglii málem porazilo zjištění, že angličtina nevyslovuje systémem padni kam padni, jak jsem si do té doby myslela, ale že má svá fonetická pravidla.

Mladá Briťata se učí číst a psát tím, že se naučí jednotlivé hlásky abecedy; zde si prosím povšimněte, že důraz je na slově hlásky, ne písmenkách – pro čtení a psaní v angličtině je totiž podstatné vědět to, že a, b, c mají hlásky (fonémy) a, b, k, a ze začátku se obejdou bez zjištění, že ona písmenka (grafémy), které ty hlásky reprezentují, se jmenují Ej, bí, sí.

Většina základních škol učí podle programu „Letters and sounds“, kdy se žáčci během několika týdnu naučí číst a psát veškeré hlásky abecedy. Tak třeba hned první týden se začíná písmeny s, a, t, p a jakmile umí ta, mohou už napsat několik jednoduchých slov, např. at, as, sat, pat. Ta pochopitelně nepíší zpaměti, ale tak, že si slůvko řeknou nahlas, pak ho vyhláskují (s-a-t) a každou tu hlásku/písmenko zaznamenají. U čtení je postup podobný, jen pak ty hlásky musí rychle složit dohromady, a tím slůvko přečtou. Této operaci se anglicky odborně říká segmenting and blending (s tím pak třeba můžete machrovat v hospodě u piva).

Jakmile si malé hlavičky osloví základní hlásky, přijdou na řadu dvouhlásky jako sh, ch, th, ai, a abychom náhodou neměli pocit, že je to moc jednoduché, přidáme i pár trojhlásek jako je igh, air, ear. Nesmíme samozřejmě zapomenout, že některé hlásky mohou mít i dvojí výslovnost, třeba záludné ow může znít jako české ou (blow the snow) či jako české au (brown cow).

U průměrných žáků nese tento systém výuky kýžené ovoce a většina dětí je na konci první třídy schopna přečíst a napsat jednoduchý text. Před třemi roky ovšem jakousi hlavu pomazanou napadlo, že by se dětská schopnost čtení měla nějak otestovat, a na světlo světa přišel test s názvem Phonics screening check, kterým musí ze zákona projít ve stanoveném datu všichni žáčci první třídy.

Nevím, co tehdy tvůrci testu vypili či jaké veselé omamné látky požili, ale přijít s nápadem, že sestavíme seznam čtyřiceti slov, z nichž jen zhruba polovina bude opravdových a zbytek nějaké zkomolené nesmysly, to mi opravdu přijde napováženou. V podstatě neznám učitele, který by se o této zkoušce vyjadřoval pochvalně a viděl v ní nějaký přínos, ale jak pravil Murphy, kdo umí, ten učí, kdo neumí, ten vytváří školské zákony.

Naše škola v posledních dvou  letech ve fonetice značně překročila britský národní průměr a také naši letošní prvňáčci čtou ukázkově, a tak nebyl důvod k obávám, že se i letos nezadaří. Pak jsme ovšem dětem hodili jen tak na zkoušku cvičné papíry a s hrůzou zjistili, že testem by prošlo jen tak 35 % žáků, protože neumí číst nesmyslná slova, neb v nich hledají smysl (což jsme je dva roky učili), a tudíž je špatně složí dohromady.

Vzhledem k tomu, že podle této přiblblé zkoušky se posuzuje i úroveň školy, tak vedení zcela logicky značně záleželo na tom, abychom se pokud možno dostali aspoň na národní průměr 69 % , a vypreparovali malou skupinku dětiček, která bude dostávat intenzivní fonetické lekce. Malá skupinka se sestávala ze čtrnácti žáků – třinácti živých chlapečků a jedné holčiny. Pak už zbývalo najít jen vhodnou oběť, která je bude učit číst nesmyslná slova na nesmyslné testy, a vzhledem k tomu, že jsem měla ve třídě studentku, role obětního vola připadla ve jménu profesního rozvoje mně.

Bez zbytečné skromnosti si troufám si říct, že nemohli zahradníkem zvolit většího kozla, a přidám k dobru historku, jak jsem kdysi učila dívčinu, která neuměla vůbec anglicky, a tak se učila především ode mě, a jak jsem pak na konci roku zjistila, že mluví s lehkým podšumavským přízvukem. Závidím lidem, kteří hbitě pochytí akcent a do místní mluvy s lehkostí vplynou, a sním o tom, že jednou přijde doba, kdy řeknu „Hello“ a nebude hned následovat otázka, odkud jsem. Nicméně navzdory tomuto všemu mi byla svěřena role lektora, protože jsem prý na fonetiku v nižších třídách odborník. 

Místo odborníka jsem si však připadala spíš jako krotitel divoké zvěře, neb prvňáci své pověsti divokých dětí nejen dostáli, dokonce ji ještě zdaleka předčili. Zatímco svou o rok nižší třídu dokáži bez problému kontrolovat pouhým koulením očí, u těchto šestiletých jsem vyzkoušela snad všechny strategie a místy se dostávala do fáze, kdy jsem použila tradiční školní zatleskání pro pozornost, a jediný, kdo na to reagoval, byl můj asistent. Byla jsem velmi povzbuzena, zvlášť když jsem pak hned potom měla schůzku s jedním ze svých rodičů, kterého něco rozzuřilo a slovně mě napadl – to jsem si pak udělala silný čaj, šla si pobrečet do kabinetu, a pak se připravovat na další strhující hodinu fonetiky.

Drezúra ale měla i své světlé stránky, například jsem objevila dvouhlásky, o nichž jsem neměla ani tušení, že existují, a také zjistila, že když po C následuje e, i nebo y, tak se nečte jako K, ale jako S. Tudíž už nemusím jako trubka vyslovovat Macedonia jako MaKedonia, jako jsem to dělala doposavad, ale hezky správně MaSedonia. Snažím se přesvědčit sama sebe, že za ty čtyřtýdenní nervy s týráním sebe i dětí dvakrát denně to rozhodně stálo. Ehm.

Před týdnem přišly výsledky testu – 90 % úspěšnost. Dostala jsem veřejnou pochvalu, poděkování a dobrou zprávu – protože jsem se letos tak osvědčila, povedu doučování i příští rok. No nic, je na čase zintenzivnit modlitby za volby, aby se do křesla ministra školství konečně dostal někdo, kdo pochopí, že číst nesmyslná slova je nesmysl. Fonetice nazdar!

P.S. Léto je doba cestování, a protože v dnešní globální vesnici se angličtina někdy i hodí, přikládám seznam anglických hlásek, jejich zjednodušenou výslovnost a příklady slov. Třeba se vám to na dovolené v MaSedonii bude hodit!

 

 

ch – č (chip)

sh = š (ship)

th = vystrčit jazyk a říct th/f (think)

ng = ung/ing (thing)

ai = ej (rain)

ee = í (see)

 igh = aj (high)

oa = ou (boat)

oe = ou (toe)

 oo = u (book) nebo ů (zoo)

ue = ú (blue)

uw = ú (new)

ar = á(r ) (start)

or = ó(r ) (door)

aw = ó (saw)

au = ó (Paul)

ur = ə(r) (nurse)

ir = i(r) (girl)

ow = au (cow), ow (snow)

oi = oj (spoil)

oy – oj (boy)

ear = iər (hear)

air = ér (fair)

ure = jur (pure)

er = ər (better)

ay = ej (day)

ou = au (out)

ie = aj (tie)

ea = í (eat)

wh = w (when)

 ph = f (photo)

ire = ajər (fire)

are = er/ér (share, care)

tion = šn (celebration)

tious/cious = šs (delicious)

a-e = ej (make)

e-e = í (Pete)

i-e = aj (like)

o-e = (home)

u-e = (rule)

 

 

 

 

 

 

 

  

Autor: Alena Damijo | středa 9.7.2014 10:15 | karma článku: 16.08 | přečteno: 1420x

Další články blogera

Alena Damijo

Z bláta do louže aneb britské léto pod stanem

Hurá, týdenní festival alias rodinná dovolená pod stanem v kouzelném anglickém národním parku New Forest je konečně tady! Organizátor akce navíc už v lednu s úsměvem prorokoval slunečno a teploty neklesající pod 29 °C.

7.8.2017 v 10:30 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 400 | Diskuse

Alena Damijo

Přišel, viděl, vyfotil a nasdílel

Je léto, cestujeme, a pak nadšeně sdílíme své fotky. Na prstech rukou a nohou bych ale spočetla snímky ze svého dětství, odžitého ve fotografické době kamenné (černobílá Alenka s dortem, černobílá Alenka se setřičkou u vánočního

10.7.2017 v 13:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 616 | Diskuse

Alena Damijo

Kniha z blogů – o Anglii hezky česky

Vždycky jsem ráda psala. Nejdřív slohy, pak dopisy, s rozvojem e-doby také e-maily a nakonec blogy tady na idnes.cz. Nejvíc mě psaní chytlo, když jsem přijela sem do Londýna, a začala se e-šířit o tom, jak se tady žije,

26.6.2017 v 13:00 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 458 | Diskuse

Alena Damijo

Co vidíš na obrazovce?

Tuhle jsem vyprávěla své desetileté dceři, deprimované faktem, že je poslední ve třídě, kdo nemá mobil, že já obdržela první utržené sluchátko až ve věku 22 let – ono pádlo vážilo kilo, kapacita vnitřní paměti činila deset sms,

15.5.2017 v 12:30 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 820 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Ábelovský

Lidé bez tváře III.

... rozespale nahmatal telefon na nočním stolku a vypnul vyzvánění; spal nebo bděl, nevěděl jistě. Žádné sny se mu už hodně dlouho nezdály, nebo si je nepamatoval; zato nyní si nebyl jist, zda to co mu nedalo spát, nebyl jen sen

19.8.2017 v 13:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Marek Valiček

... a tys měl snad někdy v hubě mokrej hajzlpapír?

Často se stává, že chceme ohromit druhé nějakým ne zrovna standardním výkonem. Počítat ale s tím, že budeme považováni za hrdiny, nebo dokonce opěvováni....

19.8.2017 v 10:14 | Karma článku: 14.96 | Přečteno: 313 | Diskuse

Libuse Palkova

Italové v Praze

Co se líbí a nelíbí návštěvníkům naší Stověžaté matičky? Zde je několik postřehů ze života průvodkyně zahraničních turistů.

19.8.2017 v 8:31 | Karma článku: 18.68 | Přečteno: 653 | Diskuse

Helena Vlachová

Muži a ženy

Některé ženy si myslí, že musí svého partnera vlastnit, nemají žádný jiný program v životě. Jestliže jim vztah nevychází, bortí se jim život

19.8.2017 v 7:29 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 316 | Diskuse

Stepan Kutaj

Nazev neni

Povidka z letadla... Nevim jak ji nazvat... Poradite? Pardon za chyby! "Dobre rano lasko", rekl John a podival se do krasne hnedych oci Hannah a pohladil ji po vlasech a zaroven ji polibil na tvar. "Jak jsi se vyspal

18.8.2017 v 22:38 | Karma článku: 5.56 | Přečteno: 154 | Diskuse
Počet článků 51 Celková karma 13.00 Průměrná čtenost 2166

Vždycky jsem milovala knížky a nesnášela cizí jazyky, a tak jsem vystudovala bohemistiku. Bůh má však smysl pro humor: Původně roční aupairský pobyt v Londýně se protáhl na patnáct let, a aby (jazykové) ironie nebylo málo, učím na prvním stupni anglické základky číst a psát malá Briťata. 

A co se té lásky ke knihám týče - listy z tohoto blogu, a  mnohé další, letos vydal Ikar knižně pod názvem "Anglické listí aneb Coolturní šok".

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.